HZS Středočeského kraje, Územní odbor Kladno | Foto: HZS Středočeského kraje

Doporučujeme, Fokus

Podstatné je přijet a pomoct, ne trhat rychlostní rekordy

8 listopadu 2017   Galerie

Jak se technicky vzdělávají? Jak postupují při příjezdu k nehodě? Na co musejí dávat pozor, co řeší? A jak jim pomáhají moderní technologie? Rozhovor se šéfem oddělení IZS hasičů ve Středočeském kraji.

Martin Legner pracuje na krajském ředitelství Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje jako vedoucí oddělení IZS. Kariéru začínal před šestnácti lety u Policie ČR a po několika letech přešel k hasičům. Celé ty dlouhé roky jezdil jako běžný příslušník k zásahům, do roku 2016 působil na Územním odboru v Mělníku a poslední dva roky vede své muže z Kladna. Spadá pod něj řízení zásahových jednotek a jejich odborná příprava.

Sloužíte ještě?

Snažím se. Sporadicky, ale občas si službu dám, chci zůstat s praxí neustále v kontaktu. Všechno se vyvíjí, naše technika i zásahové prostředky, a když čas prosedím jen v kanceláři, bude mi chybět odborná příprava a praxe. Tohle nesmím zaspat.

Jak se vaše profese vyvíjí? Jaký je rozdíl mezi dobou před deseti patnácti lety a dneškem?

Jde to neuvěřitelně dopředu. Ať se to týká vývoje technologií vozidel, nebo třeba budov. Tuhost dnešních aut je neporovnatelná s dobou, kdy tu jezdily favority a felicie. Deformační zóny moderních aut jsou opravdu tvrdé, s čímž samozřejmě souvisí i vývoj nářadí, které k vyprošťování používáme. Používá větší tlaky, břity jsou delší.

Vyvíjí se ale také konstrukce staveb, takže hašení požárů dnes probíhá pomocí jiných technologií než dřív. Hasilo se plnoproudými proudnicemi, spotřeba vody na uhašení jednoho bytu se pohybovala v jednotkách kubíků; dnes potřebujeme několik set litrů. Změnily se technologie proudnic a vlastně i způsob samotného zásahu. Je to reakce na vývoj daného požáru, který je hodně ovlivněn moderními materiály, které se používají ve stavebnictví, ale i v automobilovém průmyslu při školeních tedy seznamujeme naše lidi s tím, jak se rozvíjí požár, jaké má fáze a v které je ideální zasahovat a jak.

Vyvíjí se tedy i služba?

Jistě. Jsme rádi, že se nám vcelku daří zvyšovat početní stavy, alespoň na požadovanou nejmenší míru. Ve Středočeském kraji máme 32 stanic, z nichž je devět takzvaně centrálních, tedy velkých. Na nich slouží během směny dvanáct lidí. V Kladně je to ještě víc. Se všemi musíme pracovat, trénovat je a poskytovat jim odbornou přípravu.

Ale k těm změnám. Hodně se změnila taktika zásahů u požárů. Odolnost staveb je dnes mnohem vyšší než dřív. Na druhé straně je daleko víc prvků ze dřeva a z plastů, u nichž je rozvoj ohně výrazně rychlejší než například v tradičních zděných domech, v nichž byl ze dřeva jen nábytek. Na to musíme reagovat.

Jaký je poměr zásahů u požárů a dopravních nehod?

Zhruba třicet procent jsou požáry, třicet dopravní nehody, třicet technické zásahy a zbývajících deset procent bývají plané poplachy nebo hlášení od elektronických čidel PCO v různých areálech. Jsme sice hasiči, ale hašení požárů už dominantní zdaleka není.

Auta jsou dnes doslova nacpaná počítači. Ovlivňuje to vaše zásahy?

Určitě. Zrovna teď testujeme novinku eCall a učíme se ji. Například jak zpracovat volání z tohoto systému, to totiž vypadá úplně jinak než standardní oznámení.

Spoustu nových technologií využíváme i my, třeba navigace. Díky tomu dokážeme být přesnější při příjezdu k místu zásahu. To je ta dobrá věc.

Ovšem auta jsou dnes prošpikovaná elektronikou a kabely. A každá slabina, porucha elektroniky vede k zahoření nebo k jiskření. Nejenže se auto většinou zastaví, ale hrozí i riziko, že se posádka nadýchá nebezpečných zplodin. K tomu může dojít jen při žhnutí, ani nemusí hořet. Řidič se může třeba i přiotrávit a způsobit dopravní nehodu.

Ale i to přetřásané snižování emisí auta se konstruují tak, aby měla vyšší výkon a nižší objemy motorů. To se dohání většinou turbodmychadly, která také ráda vzplanou. Nebo různé hadičky, které musejí odolávat vyšším a vyšším tlakům. Je to docela běžné.

Jaký je průběh zásahu, jak se jednotka připravuje na to, co je na místě čeká?

Operační středisko přijme tísňové volání a připraví nám základní informace: místo události, rozsah, kolik vozidel, jestli a kolik je zraněných, jestli na místo jede záchranka a policie. Tyto informace vyslechne jednotka, než se oblékne.

Během povídání zrovna dochází k takzvané aktivaci jednotky a výjezdu. Z reproduktoru, který má Martin Legner v kanceláří, syntetický hlas předčítá zápis z operačního střediska. Dozvídáme se tak, že jde o dopravní nehodu na dálnici, kde „vůz je přepadlý v příkopu, nebezpečně se nahýbá a hrozí převrácení“, a že na místo jedou jednotky z Kladna a Slaného.

Tohle se tedy kluci dozvědí, ještě než se obléknou. Pak vyjedou za chvíli tady začnou houkat sirény a už během cesty se dál připravují. Na každý zásah je výbava trochu jiná. Když jedou k dopravní nehodě, po cestě si navléknou chirurgické rukavice a přes ně zásahové rukavice.

Velitel zvolí nejvhodnější postup. Když víme, že jde o nehodu s vyproštěním, určí, že dva hasiči budou pracovat s hydraulickým vyprošťovacím zařízením, strojník se postará, aby dobře umístil vozidlo do krycí neboli nárazníkové polohy, tak aby zamezil možnému sražení našich příslušníků okolním provozem.

Na místě pak velitel dál komunikuje s operačním střediskem udává, jaká je to nehoda, kolik je zraněných, jestli chce poslat posily nebo jestli to zvládnou v tom standardním počtu 1+3. Nebo zda bude potřebovat speciální techniku jako jeřáb nebo vyprošťovací vůz.

Máte v autech tablety. Jak je využíváte?

Jsou ve všech prvovýjezdových vozidlech. Jednak jde o informační podporu velitele zásahu. Může si v něm vyhledat doplňující informace, například k zásahu na nebezpečné látky, ale i u dopravních nehod. Máme v nich databázi s informacemi k různým typům automobilů nákresy s umístěním baterie, kde jsou aktivační patrony airbagů, abychom do nich nestřihli a nezpůsobili další zranění účastníkům nehody nebo sami sobě. A spoustu dalších informací a údajů.

Další funkce tabletu je navigace, tu využíváme asi nejčastěji. Přesto jde stále o podporu, pořád totiž platí, že místní znalost je nadřazena navigaci.

Tablet také umožňuje komunikaci s operačním střediskem, abychom se nezdržovali komunikací přes vysílačku. Jednoduché kroky, jako je příjezd, výjezd, lokalizace události, likvidace nebo vyslání posil, lze vyřídit pouhým stisknutím tlačítka. Operačnímu středisku se to zobrazí a může reagovat.

Poslední využití tabletů je lokalizace naší techniky, abychom měli přehled, kde které jednotky máme. Často také operační pomáhá jednotce dostat se na místo, když je třeba původní hlášení chybné.

Přijedete tedy k nehodě. Jak konkrétně postupujete?

Máme na to samozřejmě metodiku, ale každá událost je jiná. Základní postup ale zahrnuje protipožární ochranu, to je první věc. Riziko zahoření je prakticky u každé dopravní nehody. Dále se provádí stabilizace, aby nemohlo dojít k dalšímu ohrožení účastníků nehody, nás, policistů a kohokoli dalšího. Třetí věcí je obecný průzkum místa. Pak následuje samotné vyprošťování lidí a nakonec se vyprostí i vozidla, ta mohou být zaklíněná do sebe, do stromu nebo třeba spadlá ze srázu.

Co se samotného zásahu na automobilu týká, musíme zamezit možnému vznícení. Řešíme proto například unikající provozní kapaliny, odstřihneme nebo odšroubujeme kontakt k autobaterii a aplikujeme zachytávače airbagů. Ty by v případě výstřelu vzduchový vak měly zachytit.

Jak se na tohle všechno připravujete?

Trénujeme. Jezdíme stříhat například i do Škody v Mladé Boleslavi, kde nám dávají k dispozici nová auta, abychom se na nich mohli učit. Tím, jak nehod přibývá, rostou i naše znalosti a musím říct, že se opravdu výjimečně stane, že bychom někde střihli špatně. Fakt ale je, že stačí nastřihnout obyčejnou vzpěru pátých dveří a člověk se diví, jakou paseku to nadělá. Rozstříkne se olej, ozve se ohlušující rána a z některých se i zakouří. Je to stres, v němž není čas a prostor studovat plánky aut a hledat, kde je co umístěné. Zkušenosti jsou neocenitelné.

I proto se při samotném vyprošťování snažíme lidi neustále zakrývat a informovat je o tom, co bude následovat. Aby se nelekli, že budou skřípat plechy, že jim nasadíme krční límec, že je budeme vyndávat střechou a podobně.

Co když přijedete například k americkému automobilu?

Musíme být o to opatrnější. Někdy se snažíme třeba ani nestříhat a zkusit vymyslet způsob, jak lidi dostat ven jinak.

Automobilky nové modely doslova chrlí, připravujete se i teoreticky? Stahujete si plánky aut?

Jistě, některé automobilky nám dokonce samy posílají materiály a výkresy včetně například ideálních postupů, jak s daným modelem zacházet. Teď jsme podobné výkresy obdrželi od jednoho výrobce autobusů, který uvádí nový model na alternativní pohon.

Jsou náročnější například auta na CNG?

Ani ne náročnější, ale je třeba být obezřetnější. V případě požáru dojde po určité době k odhoření bezpečnostních ventilů a k okamžitému prudkému uvolnění a vzplanutí toho stlačeného zemního plynu. Teploty pak několikanásobně vzrostou a plameny mohou dosahovat několika metrů. Pokud tedy zasahujeme u auta, o němž nevíme, že je na alternativní pohon, vystavujeme se opravdu velkému riziku. Mění se pak totiž i taktika zásahu, bereme si dýchací techniku a zasahujeme z bezpečné vzdálenosti v dosahu proudnice a tak dále. Pokud je to možné, pochopitelně.

Co hybridní auta?

S těmi se zaplaťpánbůh zatím tak často nesetkáváme. Dokonce jsme jeden měli zapůjčený a zkoumali jsme ho, ale ostrý zásah, kdy bychom museli stříhat, jsme myslím ještě neměli. Je ale jen otázkou času, kdy k tomu dojde, a samotná praxe ukáže, co to pro nás bude znamenat. Samozřejmě je rozdíl manipulovat s autem, které má úplně jinak umístěné těžiště, protože má podlahu plnou baterií. To samozřejmě mění taktiku zásahu, co se například převrácení vozu nebo jeho stabilizace týká.

A teď si představte, že přijedete k Tesle. Celé auto pod proudem, může to bouchnout… Nikdo vlastně dnes pořádně neví, co ty články při nárazech udělají.

To asi ukáže až čas. Teoreticky se na to ale připravujeme. Zhruba víme, jak je vedená elektroinstalace, které kabely jsou pro nás stěžejní a kde hrozí nebezpečí, řešíme, kde jsou centrální vypínače a podobně. Ale jak říkám, zatím naštěstí moc zkušeností nemáme.

Bude k tomu potřeba nějaké speciální vybavení?

Je to pravděpodobné. Nářadí, které dnes máme, není tak úplně stavěné k zásahům na zařízení pod proudem.

Až jednou silnice ovládnou autonomní vozy, co to bude znamenat pro záchranáře? Přibudou komplikace, nebo to naopak bude úleva, protože stroje budou méně chybovat a tedy bourat?

Auta jsou dnes nesrovnatelně bezpečnější než ještě nedávno. Jsou plná airbagů, dokážou sama přivolat pomoc a lokalizovat se. Myslím, že vývoj jde správným směrem. Ovšem všeho do času, jak se říká. Obavu mám spíš z toho, že už zanedlouho budou auta tak pevná, že budeme mít problém střihnout sloupek nebo vyvrátit dveře a člověka dostat ven. Auta se dnes stavějí větší, masivnější. Na to by mělo reagovat naše nářadí, jenže každý rok ho měnit za novější není ekonomicky možné.

Takže pokud vývoj povede k většímu bezpečí na cestách, bude to skvělé. Pokud by to ale mělo vést k tomu, že my už nebudeme schopni vyprostit zraněné uvězněné v havarovaném autě, bude to na pováženou. Ale k tomu to snad nedospěje.

Co vám, záchranářům, v současném automobilovém světě dělá vrásky? Je něco, co auta nemají ideálně vyřešené, a mělo by se změnit?

Asi nemohu říct, že by bylo něco špatně. Možná ale je to otázka zvážit omezení výkonu automobilů. Nikoli kilowattového výkonu v tom smyslu, aby auto utáhlo přívěs, ale rychlostně. Bohužel nejsou výjimkou havárie, kdy přijedeme na místo a vidíme ručičku tachometru auta zaseknutou na 180 km/h. A to nemluvím o motorkách. Provoz houstne a auta jsou na to, v jakém stavu jsou silnice, příliš rychlá. Výkonu je podle mne moc a je příliš snadno dostupný. Vždyť podobně to máme i my naše auta nemají problém jet 140 km/h, ale omezovač máme nastavený na 115. A stačí to. Jde přece o to dojet na místo a pomoct. Ono řídit osmnácti- až šestadvacetitunový kolos není žádná legrace.

,



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Anti SPAM *

Buďme v kontaktu

Sledujte VVAutomotive na síti LinkedIn a na Facebooku – buďte v kontaktu s profesionály z oboru. Odebírejte aktuální informace a rozšiřte komunitu odborníků.