Doporučujeme, Technologie

Podzimní příval zkušebních novinek

15 ledna 2019   Galerie

Nastřelovací stroj, nové emisní a korozní zkoušky, testování elektromagnetické kompatibility nebo vylepšení mechanických a solárních zkoušek. Novinek v hořické zkušebně společnosti Altran je řada.

„V průběhu celého roku 2018 se nám podařilo opět posílit vybavenost zkušební laboratoře a díky tomu rozšířit spektrum prováděných testů a tím i zvýšit komplexnost nabízených služeb. Daří se nám plnit dlouhodobý strategický plán stát se vývojovou laboratoří  schopnou podporovat dodavatele v celém rozsahu vývojových zkoušek,“ říká šéf zkušebny Altranu Jaromír Kejval.

Pojďme si teď to, co si v Hořicích pro své klienty připravili nového, podrobněji představit.

Odolnost proti vrypům

K simulování dopadajících kamínků na jedoucí automobil slouží Multi Grit Tester 508 VDA. Tento stroj na rázové zkoušky nastřelováním projektilů vznikl ve spolupráci významných zástupců automobilového průmyslu včetně německého svazu automobilového průmyslu VDA. Dnes už ale splňuje i řadu mezinárodních a státních norem.

Stroj slouží k testování odolnosti jedno- či vícevrstvých nátěrů a dalších povrchových úprav materiálů, které najdeme na motorových nebo kolejových vozidlech. Je ale používán i na čistě elektronické komponenty, které se vyskytují na podvozku nebo v motorovém prostoru, kde hrozí riziko od kamenů z vozovky.

Víte, co je arizonský prach? Přečtěte si, jak se testuje těsnost.

Oproti požadavkům VDA lze na stroji měnit úhel dopadu. Orientaci testovacího panelu vůči směru dopadu lze měnit v rozmezí od 30 do 90 stupňů v 15stupňových krocích.

Jaký je princip testů? Definovaný počet drobných útvarů daných vlastností po předem definovaný čas, s požadovanou energií a pod stanoveným úhlem dopadá na testovanou plochu. Součástí stroje je příslušenství, které umožňuje testovat díly pro automobilky Peugeot, Citroën, Renault a Mercedes-Benz; ostatní výrobci pak používají běžné ISO a SAE normy.

Ve zkušebně je k dispozici ještě další zařízení podobného typu určené na lehce odlišnou metodiku dle SAE norem (používáno v Severní Americe).

Co se uvolňuje do vzduchu?

Materiály a díly v interiéru automobilu, v jeho zavazadlovém prostoru nebo rozvodech ventilace mohou po zahřátí na vyšší teploty uvolňovat různé nežádoucí chemické látky. Například v koncernu Volkswagen se používá norma PV 3341, která pomocí plynové chromatografie s plamenovým ionizačním detektorem GC-FID stanovuje celkové uhlíkové emise organických látek uvolňovaných do interiéru vozu. Celkové množství se udává v mikrogramech na gram testovaného materiálu a limitní hodnoty se odvíjejí buď od použitého materiálu, nebo od umístění konkrétního dílu v automobilu. Tyto testy ale bohužel říkají jenom to, kolik emisí se uvolní, už ale nezjišťují jejich přesné složení. Norma Volkswagenu rovněž upravuje chování těchto emisí v interiéru vozu a stanovuje i zakázané látky, které se ve vzduchu v kabině nesmějí vyskytovat.

Přečtěte si o emisích plastů v interiéru nebo o tom, že automobilové vůně jsou pěkná alchymie.

Nemožnost detailnějšího rozboru uvolněných látek vedla zkušebnu Altranu k rozhodnutí rozšířit existující technologii plynové chromatografie o hmotnostní spektrometr GC-MS. Tato kombinace dvou analytických metod umožňuje zjistit, jaké konkrétní látky se do vzduchu dostaly, a porovnat je se seznamem těch zakázaných. Výhodou je také, že touto metodou lze zkoušet i vzorky dalších automobilek.

Nezoxidují kontakty a bude to fungovat?

Další z oblastí, kde hořická zkušebna rozšířila pole působnosti, jsou environmentální testy. Novinkou je klimatická komora pro korozní zkoušky v umělé atmosféře, která obsahuje jen velice malý podíl znečišťujících plynů známých jako korozivní plyny – Cl2, SO2, H2S a NO2. Ty se používají buď samostatně, nebo v kombinaci.

„Tyto zkoušky se zaměřují na elektrotechnické součásti a zařízení. Atmosféra uvnitř komory se sestavuje z výše zmiňovaných plynů tak, aby co nejvěrněji napodobovala skutečné prostředí, v němž se zkoušený díl či zařízení bude provozovat. Plyny jsou většinou v koncentraci od 10 do 500 ppb (parts per billion, počet částic na jednu miliardu), teplota se pohybuje od +25 a +40 stupňů a relativní vlhkost se udržuje v rozmezí 70 až 80 procent,“ vysvětluje Jaroslav Kopřiva, vedoucí odborné skupiny klimatických vlivů.

Nová komora z produkce německého výrobce Vötsch nabízí kapacitu 340 litrů, vnitřní nádrž pojme 120 litrů testovacího plynu. Komora dokáže „vyrobit“ teploty od +15 do +60 stupňů a relativní vlhkost od 10 do 93 procent, v závislosti na zvolené teplotě. Obvykle je zařízení využíváno především pro korozní testy elektronických komponentů, jako jsou desky plošných spojů, kontakty, konektory, drobné elektronické produkty a podobně.

Bude fungovat i v blízkosti mobilních telefonů?

Zkušebna společnosti Altran rozšiřuje své služby také na testování elektromagnetické kompatibility (EMC). Při těchto zkouškách se zjišťuje, jestli elektrická nebo elektronická zařízení správně pracují i za přítomnosti vnějšího elektromagnetického rušení z jiného zařízení – nebo že sama neprodukují elektromagnetické rušení (známé jako vyzařované signály nebo indukované rušení). Velice často se také testuje vliv rušení pulzy po napájecím nebo po signálním vedení – tedy přímé zarušení po vodičích. Rušení se testuje dvojího typu: zaprvé rušení „vzduchem“, tedy přenášení pouze elektromagnetickým vlněním, zadruhé rušení přímé po vodičích – injektuje se přímo sondami na vodiče (signální, napájecí).

„Můžeme tak ověřit, že daný výrobek vyhovuje požadavkům na elektromagnetickou kompatibilitu. Disponujeme také měřicím systémem na ověření imunity testovaného zařízení vůči elektrostatickému výboji – ESD  simulátorem značky TeseQ až do 30 kV s různými vybíjecími moduly simulujícími různé provozní podmínky. Aktuálně máme akreditované zkoušky EMC dle normy ISO 17650-2 a v tomto roce budeme ještě rozšiřovat o testy ESD dle normy ISO 10605,“ říká Jiří Zelený, zkušební inženýr zodpovědný za EMC testy.

Posily v mechanických zkouškách

V oblasti mechanických zkoušek polymerů se vedle zkoušek napětí a ohybu nejčastěji vyskytují zkoušky rázem v ohybu metodou Charpy. Rázové testy se používají ke zjišťování chování materiálů při vyšších deformačních rychlostech. K popisu chování plastů podrobených rázové zátěži se používají Charpyho kladiva, padostroje a vysokorychlostní zkušební stroje.

Novinkou ve zkušebně Altranu je nové kladivo HIT 5.5P od předního světového výrobce zkušebních zařízení, německé firmy Zwick. „Jednou z výhod nového stroje je, že dokáže automaticky rozpoznat použité kyvadlo, což zajišťuje, že naměřené hodnoty jsou vždy ve správné škále a v souladu s použitou normou. Jde o první kyvadlo na světě s dvojitými karbonovými tyčemi, díky němuž je zaručena vysoká tuhost ve směru úderu a velká koncentrace hmoty v bodě úderu,“ vysvětluje Jakub Hak, vedoucí odborné skupiny testů polymerů.

Další z výhod novinky je snadná a rychlá výměna kyvadel bez nutnosti použít nářadí, velice snadná obsluha nebo to, že doplňková kotoučová brzda kyvadla se téměř neopotřebovává. Elektronická výbava zahrnuje digitální kódovací zařízení s vysokým rozlišením pro přesné měření úhlu úderu.

Umí simulovat slunce

Poslední a největší novinkou, kterou si v Hořicích do vývojové zkušebny pořídili, je velká solární klimakomora pro simulace slunečního záření (takzvané SoSi nebo SoLiSo testy). Altran už disponoval komorami s využitelnou plochou 2 m2 a 0,45 m2, kde se prováděly zkoušky menších dílů jako nárazníky, středové konzole nebo přístrojové desky.

O solárních komorách už jsme před časem psali.

Novinka německé značky Vötsch je doslova obří: její kapacita je 31 m3 a využitelná plocha činí 12 m2. Přírůstek je tak českým rekordmanem – v komerčních zkušebnách u nás nenajdete  zařízení pro SoSi zkoušky s větší kapacitou.

„Komora je vybavena osmnácti metalhalogenidovými výbojkami o výkonu 2,5 kW, jejichž výkon lze nastavovat podle několika norem. Zařízení lze provozovat jako klimatickou komoru v rozsahu teplot od –35 do +120 stupňů Celsia bez záření nebo od –20 do +100 stupňů Celsia se zářením. Průměrný teplotní gradient komory je 1,5 K/min. Relativní vlhkost vzduchu lze nastavit od 10 do 80 procent (bez záření),“ popisuje technické parametry novinky Lukáš Kovárník, technický vedoucí laboratoře.

Zprovoznění nové komory významně zvyšuje kapacitu zkušebny v oblasti solárních testů. Zároveň ale umožňuje zkoušet nesrovnatelně větší vzorky, jako jsou rozměrné výřezy automobilů, nebo dokonce i části celých vozů. Podstatnou výhodou je rovněž možnost testovat několik různých dílů od různých zákazníků najednou, díky čemuž se významně zlepšuje pružnost a reakční doba hořické zkušebny.

 

, ,



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Anti SPAM *

Buďme v kontaktu

Sledujte VVAutomotive na síti LinkedIn a na Facebooku – buďte v kontaktu s profesionály z oboru. Odebírejte aktuální informace a rozšiřte komunitu odborníků.