kvalita na maximum

Technologie

Akreditace znamená stejnou kvalitu všude na světě

28 dubna 2015  

Víte, co je to ISO/IEC 17025? A proč je nutné pravidelně a opakovaně pro zkušebnu a její práci získávat akreditace? O všem kolem akreditací, laboratoří a norem jsme si povídali s Martinem Hobzou, manažerem kvality společnosti Swell.

Slovo akreditace pochází z francouzštiny (accréditer, z mettre à crédit) a znamená ověřit důvěryhodnost. Pro zákazníky je to jistota, že daná zkušebna je oprávněná provádět zkoušky, že je dělá správně, objektivně a nezávisle. A také že se laboratoř porovnává s jinými zkušebnami – to jsou takzvané mezilaboratorní či porovnávací zkoušky.

Proč akreditovat
Toto oprávnění uděluje akreditační autorita – Český institut pro akreditaci (ČIA), což je národní akreditační orgán založený Českou republikou a notifikovaný Evropskou komisí. „Hlavním přínosem akreditace je tedy jistota zákazníka v oblastech, jako jsou deklarovaná kvalita nabídky zkušebních činností, trvalý rozvoj systému kvality zkušebny, neustálé zvyšování kvality služeb, růst dovedností personálu a lepší technické zabezpečení,“ říká Martin Hobza.

Podívejme se teď konkrétně na vývojovou zkušebnu hořické společnosti Swell, která je akreditovaná od roku 2009. Martin Hobza k tomu dodává: „Když je ČIA s laboratoří spokojená, vydá Osvědčení o akreditaci a přidělí jí číslo akreditované zkušebny. Například ta naše má číslo 1552 – na stránkách ČIA si potom kdokoliv může zjistit, na co všechno akreditaci máme.“

ČIA je členem několika národních akreditačních orgánů (EA – European co-operation for Accreditation, ILAC – International Laboratory Accreditation Cooperation, IAF – International Accreditation Forum), s kterými má podepsané mnohostranné dohody o vzájemném uznávání výsledků akreditací po celém světě.

To jinými slovy znamená, že je naprosto jedno, kde na planetě si zákazník zkoušku nechá udělat. Pokud „jeho“ zkušebna má akreditaci na danou zkoušku, je zaručené, že bude dodržena stejná kvalita jako v jiných akreditovaných laboratořích. Ptáte se, proč tomu tak je? Každá akreditovaná zkušebna má povinnost plnit závazky normy ISO/IEC 17025, z které mimo jiné vyplývá, že zkušebna se musí mezilaboratorně porovnávat ve všech akreditovaných zkouškách s jinými laboratořemi.

Akreditovanou zkušebnu každý rok navštěvuje odborník na danou zkoušku (smluvní pracovník ČIA) a ten nezávisle posuzuje její správné provádění i odborné znalosti pracovníků. To platí pro každou zkušebnu ve světě, která chce plnit kritéria podle ISO/IEC 17025.

Jak je popsáno v boxu, akreditace laboratoře se posuzuje podle příslušné normy, kterou je daná zkušebna povinna při své činnosti (zkouškách) plnit.

Na bedrech manažera kvality
Martin Hobza doplňuje: „Naše vývojová zkušebna má proto zpracovánu příručku kvality, která celá vychází z požadavků oné normy. Popisuje organizační strukturu, postupy a zdroje potřebné pro řízení kvality zkušební činnosti, definuje úkoly, kompetence a odpovědnosti pracovníků zkušebny, slouží jako dokumentace pro zajištění kvality prováděných zkoušek i jako informace o systému kvality pro ČIA a pro zákazníky.“

Kdo je za dodržování toho všeho zodpovědný a kdo to řídí? „To, že plníme akreditační kritéria, má v naší vývojové zkušebně na starosti (a také za plnění zodpovídá) manažer kvality. Hlídá a prověřuje, že laboratoř dodržuje požadovanou kvalitu, školí pracovníky na systém kvality, zajišťuje mezilaboratorní porovnávání, přezkoumává subdodavatele a zajišťuje také provádění interních auditů,“ vysvětluje Martin Hobza.

Akreditaci mají jenom některé zkoušky
A přidává jeden svůj postřeh a zároveň vysvětluje, v čem dochází k nejčastějším nedorozuměním: „To, že zákazník má na základě vlastního interního předpisu povinnost oslovovat v rámci zkoušení pouze akreditované zkušební laboratoře, je běžná záležitost. Ale často se setkávám s tím, že si myslí, že zkušebna je akreditovaná jako celek a že všechno, co zkouší, je tedy akreditované.“

To je omyl. Akreditují se totiž pouze a vždy jen konkrétní normativní postupy. „Ano, systém řízení kvality musí plnit celá zkušebna v naprosto celé své činnosti, protože není možné, aby se pracovník zkušebny choval jinak u zkoušky, která je akreditovaná, než u té neakreditované. Ale to mluvíme pouze o administrativních úkonech a běžných pracovních činnostech, nikoli o provádění konkrétních zkoušek. Je prostě nutné si uvědomit, že se akreditují konkrétní zkušební normy a že pouze tyto normy pak auditor ČIA pravidelně kontroluje a pouze na ně dostáváme akreditaci,“ objasňuje Martin Hobza.

Proto je nedílnou součástí Osvědčení o akreditaci také výpis zkoušek, které akreditaci podléhají. To, které normy bude laboratoř mít akreditované, záleží pouze na ní.

Některé neakreditovaně
Požadavky zákazníků na provádění akreditovaných zkoušek neustále stoupají a z posledních trendů vyplývá, že budou ještě sílit. V současnosti má zkušebna v Hořicích akreditováno 13 zkušebních postupů (zhruba 70 národních a mezinárodních norem). „Letos plánujeme rozšířit rozsah akreditovaných zkoušek o alespoň dalších 20 zkušebních postupů (asi 110 národních a mezinárodních norem). Vedle toho ve zkušebně provádíme mnoho zkoušek neakreditovaných,“ říká Martin Hobza.

Proč nejsou akreditované všechny? Důvodů je několik: „V současnosti můžeme zákazníkům nabídnout několik set typů zkoušek. Udržovat všechny podle akreditačních kritérií je dost náročné – ani nemám na mysli finančně (i když cena za akreditaci se mimo jiné odvíjí od množství akreditovaných postupů a musí se také posuzovat návratnost této investice). Akreditovanou zkoušku ale musím každý rok posuzovat, školit na ni personál, porovnávat se v ní s jinou laboratoří, zajišťovat akreditované kalibrace příslušných měřidel a tak dále.“

Zkušenost říká, že pokud akreditovanou zkoušku za celý kalendářní rok nikdo ze zákazníků nepožaduje, pak je zbytečné ji udržovat jako akreditovanou. Prostě se to nevyplatí, jak časově (je kolem toho hodně administrativy navíc), tak finančně.
Dalším důvodem je i to, že si Swell u zákazníků vybudoval jméno zkušebny, která se zákazníkem normativní postup úplně vytváří nebo upravuje stávající postup na zákaznický – šitý na míru. A jelikož se zatím nechtějí zabývat validacemi normativních postupů, provádějí tyto zkoušky ve stylu „podle dohody se zákazníkem“ – tudíž neakreditovaně. Stejně tak je tady onen argument, že mnohé zkoušky požadují zákazníci jenom občas.

, , , ,



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Anti SPAM *

Buďme v kontaktu

Sledujte VVAutomotive na síti LinkedIn a na Facebooku – buďte v kontaktu s profesionály z oboru. Odebírejte aktuální informace a rozšiřte komunitu odborníků.

LinkedIn Facebook