Detail modrá Škoda 1000 MB

Aplaus, Doporučujeme

Embéčko má pětapadesát

9 dubna 2019   Galerie

Pojďte s námi zavzpomínat na legendu. Před 55 lety se představil moderní kompaktní vůz Škoda 1000 MB společně s novou částí závodu v Mladé Boleslavi, vybudovanou pro jeho výrobu.

Novinka, která zaujala motorem s hliníkovým blokem v zádi samonosné karoserie, v litrové třídě stanovovala v polovině šedesátých let měřítka vysokou úrovní techniky, komfortu i designu.

Model 1000 MB patří k milníkům v téměř 124leté historii mladoboleslavské automobilky. Po éře oblíbené řady Octavia s motorem vpředu a pohonem zadních kol přinesla nová Škoda 1000 MB na jaře 1964 revoluční změnu – ve své době nejmodernější motor litrové třídy byl umístěn v zádi lehké samonosné karoserie a poháněl zadní kola. Progresivně řešený automobil navíc vznikal za pomoci na tehdejší dobu špičkových technologií v nové části mladoboleslavského výrobního závodu — ten byl odborné veřejnosti oficiálně představen 21. března 1964 společně s novým vozem.

Narostlá továrna

Na výstavbě i vybavení více než čtyřiceti hal a dalších budov se podílelo přes tři sta společností, z toho 134 zahraničních. Šlo o jednu z nejmodernějších automobilových továren nejen v rámci socialistických zemí. Osmdesátihektarový areál protkalo třináct kilometrů nových silnic, bylo položeno deset kilometrů železničních kolejí sbíhajících se na seřaďovacím nádraží a jedenáct kilometrů podvěsných dopravníků. K výrobě modelu 1000 MB se používaly moderní technologie, čtyřdveřová karoserie vznikala ze 665 výlisků spojených 6900 bodovými svary.

Evropský primát představovalo tlakové lití bloku motoru i skříně čtyřstupňové manuální převodovky z hliníkové slitiny podle patentu českého inženýra Josefa Poláka z roku 1922. Účelně řešený blok motoru o hmotnosti pouze 105 kilogramů nevyžadoval vrtání otvorů: stačilo do odlitku vyřezat závity. Navíc se podařilo podstatně zkrátit dobu výroby a snížit její energetickou náročnost.

Extrémně náročné testy

Nová generace automobilů s okřídleným šípem ve znaku byla ve fázi vývoje označována NOV (nový osobní vůz). Zahájení sériové výroby předcházely náročné testy připravované novinky. Jen do května 1962 ujelo padesát prototypů celkem 1 598 840 kilometrů, mimo jiné při extrémních mrazech na území Sovětského svazu. Zkoušky brzdové, palivové a chladicí soustavy se odehrávaly na Kavkaze, kde trojice vozů čelila až 45 °C ve stínu.

Definitivní typové označení čtyřdveřového sedanu Škoda 1000 MB vyjadřovalo zdvihový objem zaokrouhlený na 1000 cm3, zkratka MB připomínala produkci v Mladé Boleslavi, sídle vedení a hlavního výrobního závodu značky.

Samonosná karoserie a koncepce „vše vzadu“

Na rozdíl od předchozí úspěšné řady Octavia s rámovou konstrukcí podvozku a vpředu umístěným motorem pohánějícím zadní kola byla v případě modelu 1000 MB zvolena zcela nová koncepce samonosné karoserie s nezávislým zavěšením všech kol. Za poháněnou zadní nápravou byl podélně uložen lehký motor. Kapalinou chlazený řadový čtyřválec OHV měl zdvihový objem 988 cm3, který v první fázi poskytoval výkon 27 kilowattů (37 koní). Díky progresivní konstrukci vozu a širokému uplatnění hliníkových slitin se podařilo snížit hmotnost rodinného sedanu na pouhých 755 kilogramů. Moderní vůz tak dosahoval rychlosti až 120 km/h při příznivé spotřebě 7 až 8 litrů benzinu na sto kilometrů. V roce 1966 došlo ke zvýšení výkonu na 32 kW (43 k) a nabídku rozšířila verze Škoda 1100 MB s 1,1litrovým motorem o výkonu 38 kW (52 k) – a také elegantní dvoudveřové provedení MBX, dnes ceněné sběrateli historických vozidel.

Navzdory kompaktním rozměrům (délce 4,17 metru, šířce 1,62 metru a výšce 1,39 metru) nabízela Škoda 1000 MB velmi prostorný a funkční interiér; ke standardní výbavě patřila například lůžková úprava sedadel. Vůz měl dva zavazadlové prostory: jeden za zadními sedadly, přístupný i během jízdy, v přídi vozu pak druhý, o objemu 220 litrů. Pod jeho podlahou bylo uloženo rezervní kolo přístupné po odklopení části masky. Pro vyjmutí rezervy tak nebylo třeba vykládat zavazadla.

Vtipná řešení a láska k detailům

Kromě moderní techniky představovala Škoda 1000 MB velký pokrok také na poli designu. Vkusně a s nadčasovou elegancí rozvíjela klasické tříprostorové uspořádání karoserie, charakteristické pro šedesátá léta. Výhled z vozu zlepšovalo rozměrné panoramatické zadní okno. O péči věnované i drobným detailům svědčí například provedení hrdla palivové nádrže, ústícího v pravém předním blatníku a vtipně skrytého pod odklopným emblémem značky.

Po 11. dubnu 1964, kdy byla v Mladé Boleslavi ukončena produkce modelové řady Octavia, postupně nabíhala výroba vozů 1000 MB. V září 1964 se novinka představila široké veřejnosti na tradičním strojírenském veletrhu v Brně, v říjnu ji obdivovali také návštěvníci autosalonů v Paříži a Londýně. Od května 1965 již vznikalo přes tisíc vozů měsíčně, na konci téhož roku pak z továrny vyjíždělo nejméně 150 vozů denně – šlo tedy o první skutečně velkosériově vyráběný český automobil. Více než polovina z celkové produkce přes 443 tisíc vozů (1964–1969) byla vyvezena do desítek zemí světa – například v roce 1965 připadalo na export sedmdesát procent. Výrazně jej podpořily také nemalé úspěchy vozů Škoda 1000 MB na tratích prestižních automobilových soutěží.

„Embéčko“ bylo členem mnoha rodin. Jak na něj vzpomínáte vy? Měli jste ho vy či vaši rodiče? Napište do diskuse.

 

, ,



2 komentáře

  1. Ivo Budek napsal:

    Embído bylo hodně dobré, ale Renault R8 už byl někde úplně jinde.
    Tichý, víc prostoru pro zavazadla, skvělé jízdní vlastnosti , 15″ kola a kotoučovky na všech kolech!

  2. František napsal:

    Táta ji v 64 koupil a najezdili jsme sní mnoho kilometrů bez poruch. Po Felicii nejkrásnější auto co v Boleslavi vyrobili.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Anti SPAM *

Buďme v kontaktu

Sledujte VVAutomotive na síti LinkedIn a na Facebooku – buďte v kontaktu s profesionály z oboru. Odebírejte aktuální informace a rozšiřte komunitu odborníků.