Tatra 87, Ledwinka

Inspirace

Hans Ledwinka: Zapomenutý génius z Kopřivnice

21 ledna 2016   Galerie

Byl jedním z nejvýznamnějších automobilových konstruktérů dvacátého století. Přečtěte si, jak šéf Tatry ovlivnil Volkswagen Brouk a jak se mu odvděčili komunisté.

Jeho nápady byly převratné, nové, geniální. Proslavil Tatru po celém světě, přes rameno mu koukal třeba Ferdinand Porsche. Jenže ke své smůle byl Hans Ledwinka Němec. Nepřejícná poválečná doba ho, neprávem, pěkně semlela: byl uvězněn, zatracen a nakonec zapomenut.

Přinášíme vám zajímavý příběh o páteřovém rámu, kapkovitém designu a síni slávy.

Jaké národnosti byli Ledwinkovi předci, je zřejmé. Narodil se v roce 1878 v Klosterneuburgu poblíž Vídně do rodiny hostinského. Vyučil se zámečníkem u svého strýce a v roce 1897 absolvoval vídeňskou státní průmyslovku. Hned v září toho roku, v devatenácti letech, nastoupil do kopřivnické vozovky jako technik. Severomoravské město se tehdy ovšem jmenovalo Nesseldorf.

Úkrok stranou

Ledwinka začínal na konstrukcích železničních vagónů, netrvalo ale dlouho a uchvátily ho automobily. A to jeden zcela konkrétní a legendární. Byl to první vůz nejen v Rakousku-Uhersku, ale v celé střední a východní Evropě: Präsident.

Prezident? Präsident.
Kopřivnická automobilka má za sebou zajímavou historii. V roce 1850 v Kopřivnici (vlastně ne, v Nesseldorfu) založil sedlář Ignác Šustala (sám se ale podepisoval jako Schustalla), který se tu narodil v roce 1822 do rodiny rychtáře, firmu na kočáry a bryčky. Později se zabývala i vagóny. Nedařilo se jí ale nejlíp, v roce 1886 přišly finanční potíže, pročež se proměnila na akciovou společnost jménem Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft.Ta poněkud změnila své zaměření, jehož výsledkem byl první automobil ve střední Evropě. Psal se rok 1897 a novinka nesla slavné jméno Präsident.V tomtéž roce do továrny přichází Ledwinka. Rodící se automobil ho okouzlil, dokonce tak, že se nechal přeřadit jako obyčejný pomocník do týmu Leopolda Svitáka, pedantského a perfekcionistického mistra a technika, který měl vývoj na starosti. V květnu už byl prototyp hotový a vyrazil na cestu z Kopřivnice do Vídně, kterou zvládl za tehdy neuvěřitelných čtrnáct hodin. Na růžích ale novinka zpočátku ustláno neměla, lidé ji během pionýrské výpravy zrovna vřele nepřijali a na konvoj někde i házeli kamení.

Práce na Präsidentu byla pro Ledwinku velice cennou zkušeností, díky níž pronikl do tajů nového stroje. Poznatky pak uplatňoval při své další práci. Už v roce 1899 měl velký podíl na zkonstruování čtyřrychlostní převodovky dnešního typu. Svou stopu zanechal také na stavbě prvního závodního auta, které pro barona Theodora Liebiga vzniklo v roce 1900 za rekordních pět týdnů. Ledwinka v konstrukci razil koncepci s motorem vpředu, pracoval na vylepšení brzdového sytému nebo se podílel na vozech typu B, které měly ještě motor pod podlahou.

Tatry podle Tater

V roce 1902 se odebral do Rakouska do společnosti Max Friedmann. Tam s profesorem Knollerem spolupracoval na vývoji parních automobilů s brzdami na všech čtyřech kolech. V kopřivnické továrně v té době pracovali inženýři Kronfeld a Lang, s jejichž konstrukcemi ale ředitel Hugo Fischer nebyl spokojený. Začátkem prosince 1905 proto přetáhl Ledwinku zpět. Ten se pustil do nových typů S4 a S6 s vůbec prvními motory s rozvody OHC a blokem válců v jednom celku s převodovkou.

Přichází světová válka, během níž Ledwinka pracuje v rakouském Steyru. Po válce vzniká Československo, automobilka mění jméno na Kopřivnickou vozovku a pro novou dobu vznikají i nová auta. Ledwinka zkonstruoval nekomplikovaný a vcelku laciný automobil, od něhož se očekávala i vysoká spolehlivost. Prototypy se za tím účelem testovaly v Tatrách a tohle jméno už v Kopřivnici zůstalo. Napřed novince, modelu Tatra 11, a nakonec i celé automobilce.

Tatra 11
Na tomhle převratném Ledwinkově modelu se zrodila jeho slavná koncepce. Vůz se začal vyrábět v roce 1923. Dostal vzduchem chlazený motor, který byl i s převodovkou nasazený na přední část středové nosné podvozkové roury. Ta nesla rovněž nezávisle zavěšená kola na kyvných polonápravách. To bylo v té době řešení vpravdě revoluční: bylo levné, jednoduché, bezkonkurenčně spolehlivé a auta se dobře ovládala. Ostatně tuhle koncepci si nesou i dnešní veleúspěšné nákladní Tatry, které v poslední době zažívají vzkříšení.

Léta třicátá a Hitlerův dotyk

Okupace zastavila soud
Podobnost Brouka s Tatrami z třicátých let byla tak markantní, že automobilka dokonce podala žalobu. K soudu už ale kvůli německé invazi do Československa nedošlo. Současně byla Tatra donucena zastavit výrobu modelu T97. Celá kauza byla znovu otevřena po válce a v roce 1965 zaplatil Volkswagen společnosti Ringhoffer-Tatra milion marek jako mimosoudní vyrovnání.

Ledwinka, od roku 1921 už šéf celé kopřivnické továrny, stál za mnoha patenty, zlepšováky a novátorskými řešeními. Kromě páteřového rámu, vzduchem chlazených motorů typu boxer či koncepce motoru vzadu se zasloužil také o důsledné využívání aerodynamických tvarů karoserií.

V roce 1931 postavil se svým synem Erichem prototyp jednoduchého lidového auta s motorem vzadu. Rodina udržovala čilé a přátelské styky s vratislavickým rodákem Ferdinandem Porschem. Oba konstruktéři spolu často probírali koncept levného auta s aerodynamickým designem. Porsche připouštěl, že během konstrukce budoucího Volkswagenu „jsem mu někdy koukal přes rameno, někdy zase on mně“. Konkrétně se jednalo o model Tatra V570 z roku 1933. Ten se do sériové výroby nedostal (je k vidění v  ), ale podobnost s Broukem přehlédnout nejde. Tatry jsou tedy jednoznačnými předchůdci jedné z největších legend všech dob.

 

Vděk komunistů

Všechny ty inovace pak Ledwinka vtělil do dalších modelů. V roce 1934 vyjel sedan Tatra 77 poháněný vzadu uloženým, vzduchem chlazeným osmiválcem. Byl to první opravdu aerodynamický vůz na světě.

77 a 87
Asi nejznámějším Ledwinkovým dílem byla Tatra 77 z roku 1934 a její modifikace Tatra 87 z roku 1936. Na obou vozech pracoval společně se svým synem Erichem a konstruktérem Erichem Überlackerem.Nejvíc jsou tyhle Tatry známé z výprav Jiřího Zikmunda a Miroslava Hanzelky, parkovaly ale v garážích mnoha dalších slavných jmen: Erwina Rommela, Edvarda Beneše, egyptského krále Farouka I., Antonína Zápotockého, Vítězslava Nezvala, Elišky Junkové či Johna Steinbecka.V produkci vůz zůstal až do roku 1950. Ledwinka při práci na těchto aerodynamických vozech navázal na postupy německých konstruktérů, jako byl třeba Edmund Rumpler. Byli to původně konstruktéři letečtí, kteří se po první světové válce a demilitarizaci Výmarské republiky přeorientovali od válečných letounů k civilním autům. Ale své metody si vzali s sebou, a tak jejich auta nesla znaky dřív známé jenom z letadel. Příkladem může být Rumplerův první aerodynamický Tropfenwagen (tedy vůz tvaru kapky), od kterého si Tatra 77 vypůjčila netradiční středový reflektor. Tatra 77 ale samozřejmě nebyla jediná svého druhu. Rovněž v roce 1934 vznikl za oceánem například Chrysler Airflow, z roku 1930 pochází první minivan Stout Scarab, jehož jméno jasně napovídá, čím se jeho konstruktéři inspirovali.

Jako mnoho dalších, ani Ledwinka se u nás po válce vděku nedočkal. Jelikož žil v Sudetech, byl mu v roce 1945 podle Benešových dekretů zabaven majetek. Pokusil se alespoň část zachránit, ale šel za mříže. Ve vykonstruovaném procesu ho komunisté označili za kolaboranta – jako ředitel automobilky prostě s nacisty a říšskými orgány komunikovat musel a v poválečné atmosféře to byla velmi pohodlná nálepka a důvod k šestiletému žaláři. Do vězení za ním údajně tajně chodili tatrováčtí konstruktéři a on jim opravoval chyby v plánech chystaného modelu T600 Tatraplan. Ledwinka se tak, nechtěně, podílel na slávě dalšího modelu z Kopřivnice – Tatraplan se stal symbolem tajných služeb a stranických pohlavárů.

Pokračovat? Ne, děkuji.

Když ho v roce 1951 pustili, nabídku dál působit v Tatře odmítnul. Odešel napřed do Rakouska, od roku 1953 až do smrti v roce 1967 žil v Mnichově. Až do velmi vysokého věku dál konstruoval a sklízel ocenění. Koncepci páteřového podvozku s rourou a výkyvnými polonápravami použil jeho syn Erich například v lehkém nákladním modelu Haflinger automobilky Steyr-Daimler-Puch nebo ve větším vojenském Pinzgaueru.

Hans Ledwinka dostal v roce 1952 čestné vyznamenání Svazu německých inženýrů, v říjnu 1961 obdržel od rakouského prezidenta čestný kříž za vědu a umění. V roce 1992 ho Nejvyšší soud ČSFR plně rehabilitoval a jeho proces označil za zmanipulovaný.

A v březnu 2007 byl během slavnostního večera na ženevském autosalonu uveden do síně slávy mezi nejvýznamnější konstruktéry evropské historie.

Zdroj fotografií: Wikipedie.cz (hesla Hans Ledwinka, Tatra)

 

, , , , , , ,



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Anti SPAM *

Buďme v kontaktu

Sledujte VVAutomotive na síti LinkedIn a na Facebooku – buďte v kontaktu s profesionály z oboru. Odebírejte aktuální informace a rozšiřte komunitu odborníků.

LinkedIn Facebook