Classic Mazda MX-5

Fokus

Karoserie VIII: s větrem ve vlasech

5 října 2016   Galerie

Cestou necestou, polem nepolem, jedu za tebou létem kabrioletem… Anebo radši kupátkem? Poslední díl seriálu o automobilových karoseriích.

Probrali jsme karoserie malé i větší, hranaté i kulaté, auta do města i luxusní limuzíny, rodinná přemisťovadla i vozy (tak trochu) do terénu – přečtete si předchozí díly našeho seriálu.

Zbývá skupina poslední. Auta ne zase tak úplně běžná. Nebudeme se zabývat těmi úplnými výstřelky a designérskými úlety, ani supersporty: zůstaneme ve vodách tradičních, byť právě ne až tak masových. Podíváme se na auta bez střechy a na kupé.

Ořezané auto?

Kupé. Coupé. Víte, odkud to označení pochází? Je to příčestí minulé francouzského slovesa couper, které znamená řezat, stříhat, uříznout nebo odkrojit.

V devatenáctém století se tímto termínem označoval uzavřený kočár tažený koňmi, který měl jediné sedadlo pro dva cestující – namísto tradičního řešení s dvojicí předních sedadel obrácených proti směru jízdy. Sedadlo bylo za kočím, který seděl venku. Některá taková kupé měla navíc skládací střechu, tě se říkalo landaulet.

Jak už to tak bývá – a jak už jsme na to v našem seriálu nesčetněkrát narazili – v tom co je a co není kupé, je docela zmatek. Jedni kupé od dvou- a někdy i čtyřdveřového sedanu odlišují podle objemu vnitřního prostoru, pro jiné je zase určující (ne)přítomnost B sloupku.

Během automobilové historie vznikala například business coupé bez zadních sedadel, combi coupé s obrovským ložným prostorem vzadu nebo vylomeniny jako opéra coupé se zadními sedadly po stranách. Dnes jsou ve jménu co největší rozmanitosti automobilky schopné udělat kupé třeba i ze sportovně užitkových vozů, tedy z oblíbených SUV.

À propos rozmanitost. Mantra celého našeho seriálu v této kapitole píše příznačnou tečku. Kupé (a kabriolety) se totiž prolínají všemi třídami a najdeme je u většiny automobilek. Jistě, neodvozují se od všech modelů, ale jen od těch nejoblíbenějších a nejprodávanějších. A samozřejmě to platí především pro ty tradiční značky.

Jak již bylo řečeno, tradiční kupé vznikají většinou jako deriváty těch nejvíc zaběhlých modelů. Tady můžeme jmenovat vozy v podstatě všech nejsilnějších automobilek – Volkswagen (Golf, Polo), Opel (Astra), Audi (A3), BMW 1, Ford (Fiesta), Honda (Civic) a mnoho, mnoho dalších. Druhou variantou jsou vozy, které sice příbuzensky vycházejí ze svých sourozenců, ale karoserie bývá dílem zcela originálním. Tady musíme jistě připomenout legendární Opel Calibra z roku 1989 nebo Fordy z let osmdesátých. Dnes je tato třída spíše doménou těch „vyšších“ modelů, protože samozřejmě s érou globalizace a snižování nákladů jsou tyto modely vývojově velmi nákladné. Příkladem mohou být modelové řady od Mercedesu či BMW.

V posledních letech nám také vznikla nová třída vozů (kterou jsme již v minulých dílech nazvali „mezitřídou“), v níž se výrobci vezou na vlně zájmu zákazníků právě o tyto sportovně střižené vozy. Platformově a karosářsky bývají naroubovány mezi již existující modely značek, ale sami nabízejí více karosářských variant. Tady jmenujme „zakladatele“: Mercedes-Benz CLS, Audi A5 či A7 nebo BMW 4 či 6.

No a móda těchto vozů, jak už bylo zmíněno, se táhne až do hájemství „es-ú-véček“: jako příklad vezměme třeba BMW X6 nebo Mercedes GLE.

Kdo tuhle jízdu jednou zkusí…

…je navždy polapen. Takže – pryč se střechou. Tvary karoserií kabrioletů většinou vycházejí právě z kupé a panuje tady podobná názvoslovná džungle jako v předchozím případě.

A i tady platí, že ty nejsilnější značky u svých nejoblíbenějších modelů většinou nabízejí také variantu bez střechy. Od Mini nebo Renaultu s Méganem, přes italská auta k těm německým. Zkrátka – jízda bez střechy táhne zákazníky přes všechny segmenty i cenová rozpětí a každá automobilka se snaží na tato přání reagovat.

Různá řešení se týkají také střechy. Tradiční kabriolety měly vždy plátěnou, v ještě ne tak dávné době ale nastal rozpuk pevných skládacích střech. Takovým vozům se často říká kupé-kabriolet (CC – jenomže tady zase máme Volkswagen CC, který vám trvalou nerozcuchá… běda tomu, kdo by chtěl do kategorií a pojmenovávání automobilů pořádek vnést!). Za zakladatele můžeme v tomto případě počítat Mercedes SLC, ale dnes má takovou variantu v portfoliu mnoho značek: Volvo, Peugeot, Renault, Volkswagen, Opel a spousta dalších.

Občas se setkáme také s tím, že střecha – pevná – se rozebere na části a z auta se sundá a nevozí se s sebou. Takovým vozem byl třeba nevšední a do jisté míry zajímavý „plážový“ Citroën C3 Pluriel.

Kabriolety máme se čtyřmi plnohodnotnými sedadly, s dvěma nouzovými vzadu, nebo jen se dvěma sedačkami. Ty se označují jako roadster. Těm (super)sportovním se pak říká Spider nebo Spyder – ale opět to není dogma a tohle označení si výrobci půjčují i pro jiné otevřené vozy bez ryze sportovních ambicí (roadster Fiat 124 Spider).

V poslední době můžeme vysledovat návrat ke klasickým plátěným střechám, jsou přeci jen tradičnější a ke kabrioletům tak nějak patří. I takový kabriolet třídy S od Mercedesu, tedy jeden z těch nejluxusnějších, má pravověrné plátno (a je dobrou ukázkou toho, že kabriolety dobře fungují – tedy se prodávají – i v těch prémiových třídách. Ostatně takoví Bentley Continental GT Convertible nebo Rolls-Royce Phantom Drophead Coupé či model Dawn jsou neskutečně elegantní šviháci s aristokratickým původem a s cenovkou neméně elitní).

Legendární malá Japonka

Na závěr jsme si nechali jednu kategorii aut bez střechy, chcete-li podkategorii. Jako roadster (a právě někdy také spider či spyder) označujeme dvoumístný vůz bez střechy a bez zadních a bočních (ty jsou vytahovací) oken. Podíváme-li se pár desítek let zpátky, nádherným příkladem může být například Jaguar XK 120 Roadster z roku 1950 (viz foto). Dalšími typickými zástupci jsou třeba Nissan 350Z, Audi TT Roadster, BMW Z4 nebo ještě v nedávných dobách spousta krásných italských vozů vícero značek.

Ale věnujme se pouze jediné – Mazdě MX-5 neboli Miatě. Kdo by ji neznal a kdo by po ní aspoň jednou nezatoužil. Světu se tahle legenda představila na autosalónu v Chicagu v únoru 1989. Ve stejném roce se začala prodávat na domácím a americkém trhu, do Evropy přišla o rok později. A okamžitě se stala hitem, ohlasy odborníků i veřejnosti byly nadšené a poptávka brzy přesáhla výrobní možnosti automobilky. V roce 1998 přišla druhá generace, v roce 2006 třetí a loni přišla na řadu generace zatím poslední. O tomto roadsteru můžeme s klidem prohlásit, že se jedná o celosvětovou legendu, takové pověsti se může těšit opravdu jenom vybraná společnost. Není náhodou, že Miata je nejen nejprodávanějším roadsterem na světě všech dob – ona to v roce 2011 dotáhla až do Guinessovy knihy rekordů jako nejprodávanější sportovní automobil téhle planety vůbec.

Bez střechy znamená těžší

Ano, nemají střechu, to je vcelku zřejmé poznávací znamení kabrioletů. Je tu ale jedna záležitost, kterou si lidé často ani neuvědomují. A s absencí střechy samozřejmě souvisí. Jde o konstrukční řešení – pevná střecha automobilů totiž hraje významnou roli v zajištění tuhosti karoserie. Zkrátka přes střechu se přenáší mnoho sil, které při jízdě na auto působí, a díky ní je skelet pevný. Co když ale střecha chybí? Všechno je „dole“, v pontonu karoserie. Klíčovou roli u kabrioletů hrají dveře – jejich výztuhy suplují právě práci střechy. Proto jsou masivní a těžké: schválně si zkuste porovnat, jak lehce či těžce se otevírají a zavírají dveře běžného sedanu nebo kupé a od něj odvozeného kabrioletu. Právě z toho důvodu jsou kabriolety těžší než jejich sourozenci se střechou – ač by se to na první pohled mohlo zdát nelogické. Tak například Mercedes-Benz třídy C s týmž motorem váží jako sedan 1960 kilogramů, jako kupé 1955 kilogramů a jako kabriolet 2080 kilogramů.

Hrátky se zvukem

Další zajímavost, kterou jste třeba nevěděli, se týká audiosystémů. Inženýři v dnešní době ladí na autě každičký detail a hudební projev sterea není výjimkou. Rozmístění reproduktorů, jejich natočení, výkony, počet… tohle všechno hraje roli. A je nasnadě, že když se u kabrioletu sundá střecha, zvuk se v prostoru kabiny šíří jinak, neodráží se od stropu a oken, bez střechy k posádce samozřejmě proniká aerodynamický hluk a zvuky z okolí. Proto především prémioví výrobci dbají na to, aby audiosystém měl jinou charakteristiku a nastavení pro střechu nataženou a staženou – a jdou dokonce tak daleko, že mají jiný režim i pro stažená nebo vytažená boční okna, se střechou i bez.

, , ,



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Anti SPAM *

Buďme v kontaktu

Sledujte VVAutomotive na síti LinkedIn a na Facebooku – buďte v kontaktu s profesionály z oboru. Odebírejte aktuální informace a rozšiřte komunitu odborníků.