Poslední aktualizace 5. října 2020 od jirikubes
Jak se testují airbagy nebo senzory hladiny oleje v motoru? Co je k nim potřeba a kdo má testovací zařízení na svědomí? Konstruktér zkušebních přípravků.
Začátkem podzimu jsme psali o mladém CAD konstruktérovi, který začíná svou kariéru v hořické společnosti Swell. Tentokrát jsme se vypravili za jeho kolegou Jindřichem Špatenkou, který má v disciplíně konstrukce úlohu odlišnou: zabývá se totiž konstruováním zkušebních přípravků.
Technika a stroje ho provázely od dětství, věnoval se například motorkám, v nichž se rád „vrtal“ a spravoval je. Po studiu strojní průmyslovky v rodném Hradci Králové se rozhodl v oboru pokračovat ‒ zamířil na VUT v Brně. „Tam jsem na strojní fakultě nejprve tři roky studoval obecnou strojařinu bez zaměření na konkrétní oblast, nevěděl jsem totiž přesně, čemu se budu chtít věnovat,“ popisuje konstruktér. Když se rozhodoval, kam směřovat své magisterské studium, dal se na energetické inženýrství: „Bavily mě předměty jako termomechanika, jaderné elektrárny a stroje, turbíny, to se mi líbilo.“
Jak tomu ale bývá, osud ho nakonec pracovně zavál jinam. Kolem sídla Swellu totiž dlouho jezdil za příbuznými směrem na Jičín, takže o existenci této společnosti dobře věděl, navíc na ni měl dobré reference. „Byla to firma zajímavá, které se daří a která lákala také zajímavou prací. V té době ‒ v roce 2014‒ jsem narazil na inzerát, v němž hledali člověka do zkušebny. Ozval jsem se jim, ale během našeho sbližování vyšlo najevo, že potřebují také posilu do týmu konstruktérů zkušebních přípravků. No a vlastně tak trochu omylem jsem v něm tedy skončil,“ směje Špatenka a dodává, že i práce, na níž původně vůbec necílil, ho zaujala a začala bavit.
„Je to práce různorodá a pestrá, líbí se mi, že se Swell specializuje na automotive: přijdeme do styku se zajímavými vozy, s prototypy. A v čem spočívá? Jak název pozice napovídá, konstruuji zkušební přípravky. To jsou zařízení pro testování nejrůznějších dílů. Přípravky děláme jak pro naši zkušebnu, tak pro zkušebny zákazníků, kteří si testují sami,“ popisuje Špatenka.
Pro představu: je zadaná nějaká zkouška určitého dílu, například loketní opěrky auta, během níž se testuje její životnost. Jindřich Špatenka a jeho kolegové pak musejí vymyslet zařízení, které bude simulovat realitu, tedy to, co se v provozu s dílem může dít. Zvedání, otevírání, aretace a podobně. „Já na základě zadání navrhnu řešení v konstrukčním počítačovém programu, a když ho zákazník schválí, zadám přípravek do výroby. Což je také velice poutavé, vidět, jak se můj návrh vyrábí, a držet ho pak v ruce, moci si na něj sáhnout. Lépe se tak také odhalují různé chyby a možnosti dalšího vylepšování,“ doplňuje Špatenka.
Přípravky se potom ve zkušebně sestaví a někdy i přeměří: řada přípravků je velmi přesná, s tolerancí leckdy i na setiny milimetru. „A tady komunikuji s lidmi obsluhujícími měřicí zařízení, kteří se mnou sdílejí zkušenosti z měření a pomáhají mi přípravek vylepšit. Ta pestrost je na mé práci báječná,“ říká.
Za tři roky, co ve Swellu působí, se konstruktér setkal s řadou zajímavých úkolů a přišel do styku s nejrůznějšími požadavky a testy. „Vzpomínám si třeba na jakýsi rám pro testování airbagů v sedadlech. Do rámu se upínaly sedačky různých typů, pak se vzduchový vak odpálil a pomocí vysokorychlostních kamer se snímal průběh celé aktivace. Z pořízených záznamů potom vývojáři airbagů vyhodnocovali, zda je průběh aktivace podle jejich předpokladů a airbag zajišťuje maximální bezpečí pro pasažéra,“ vysvětluje Špatenka.
Jindy se zabýval třeba zařízením na testování senzorů hladiny oleje v motoru. Simulovaly se různé stavy oleje, které v motoru mohou nastat. I tady konstruktéři zažili přesah do jiných oborů, nešlo o čistou strojařinu: olej se musel ohřívat a chladit na teploty, ve kterých by se na světě mohl vyskytnout. Od startů v mrazivých severských zemích po provoz v pouštních závodech, s tím vším při konstrukci museli počítat.
Dá se tedy říct, že ač na první pohled práce konstruktéra zkušebních přípravků nevypadá jako něco zajímavého, opak je pravdou? „Určitě. V mém případě jde vlastně o takový průřez celou oblastí automotive. Setkáváme se s opravdu pestrou paletou dílů. Samozřejmě také s prototypy, které jsou utajované, a běžný člověk nemá možnost se k nim dostat. A velkým plusem ve Swellu je výborný kolektiv, sešli se tu příjemní lidé a panuje tu pohoda, to opravdu oceňuji,“ líčí mladý konstruktér, proč s chutí každé ráno vstane a vydá se na cestu z Hradce do Hořic.
automobilky, technologie aut, vše o automotive, vývoj aut, vývoj automobilů
Doporučujeme
Sledovat komentáře přes RSS