podávání ruky s robotickou rukou

Technologie

Mechatronika II: Na cestě za chytrou židlí?

15 prosince 2015  

Před časem jsme psali o tom, jak v rámci mechatroniky pro dosažení nejlepšího řešení využíváme spolupráci různých technologií a přístupů. To s sebou navíc nese i zajímavé vedlejší efekty.

Děkan Strojní fakulty pražského ČVUT prof. Michael Valášek vysvětluje: „Když se někdo začne mechatronikou hlouběji zabývat, nabude dojmu, že je v dokonalém světě. Všude si dám čidla, všechno můžu řídit. Dřív byly vlastnosti věcí dány přírodou, dnes je do značné míry můžeme ovlivňovat a měnit, aby byly co nejlepší, dokonalé. Ono se ale často nakonec ukáže, že nám chybí nějaký komponent. Pasivní komponent. Aktuátor, čidlo, zdroj energie, není o co se opřít; když chci vyvinout nějakou sílu, ale jsem ve vzduchu a nemůžu se opřít o zem, například.“

Díky Mercedesu máme všichni ESP

Takže se přijde na to, že – aby ten úžasný a báječný celek mohl vůbec fungovat –, je třeba chybějící komponent vyvinout. Vzniká tedy poptávka po nových pasivních mechanických nebo elektronických prvcích, které se vloží do mechatronické skládačky. Jinými slovy mechatronika pobízí a postrkuje rozvoj ostatních dílčích disciplín.

Mechatronické výrobky vznikají – daleko častěji než tradiční produkty – tak říkajíc na zelené louce. Jsou víc vázány na nějaké to bílé místo na trhu. Je něco, co by zákazník skutečně potřeboval? A dokážeme mu vyhovět? Vznikají tedy návrhy zcela nových věcí – oproti minulosti, kdy to fungovalo stylem „máme tady nějaký princip, který se používá, a tak ho změníme, vylepšíme, posuneme dál“.

Michael Valášek uvádí konkrétní příklad ze světa aut: „ESP. Chtěli jsme stabilitu, aby se auta při vyhýbacích manévrech nepřevracela. Vzpomeňme nešťastný Mercedes řady A při losím testu. Bez ESP by se celá konstrukce musela kompletně od základů mechanicky předělat, protože to auto bylo nestabilní.“

Vymyslíme leccos. Ale kdo to zaplatí?

Při úvahách o mechatronice je třeba uvědomit si jednu věc: co je zákazník ještě ochoten zaplatit. Fantazie, jak víme, nezná hranic a vyrobit už dnes umíme kdeco. „Uvažovalo se třeba o robotickém nábytku. Přijdete domů a stůl či židle se vám nějakým způsobem budou přizpůsobovat podle toho, co chcete zrovna dělat. Otázka zní, jestli poměr mezi náklady, funkčností a vašimi potřebami je takový, že to koupíte,“ přemítá Valášek.

Hezkým příkladem mechatroniky v automobilovém průmyslu je také vývoj reflektorů až k současnému nejmodernějšímu svícení pomocí matic LED diod – více si přečtěte v našem článku o současných trendech svícení v autech.

A co budoucnost, pane profesore? „Podle mě je mechatronika jasným odrazovým můstkem pro to, o čem se dnes hodně mluví – o čtvrté průmyslové revoluci. Její podstata ale není až tak v samotném průmyslu, ale hlavně v tom, že díky internetu máme jiný pohled na podnikání a vůbec na lidskou činnost,“ dotýká se na závěr našeho povídání Valášek toho, co je tak obsáhlým a zajímavým tématem, že se k němu vrátíme v samostatném článku.

, , , , ,



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Anti SPAM *

Buďme v kontaktu

Sledujte VVAutomotive na síti LinkedIn a na Facebooku – buďte v kontaktu s profesionály z oboru. Odebírejte aktuální informace a rozšiřte komunitu odborníků.

LinkedIn Facebook