Petr Vokoun

Born this way

Petr Vokoun: Administrativu ne, chci pracovat rukama i hlavou

19 února 2016  

Poslední aktualizace 10. července 2019 od boomerang

Co obnáší práce zkušebního inženýra, to už víme. Dnes jsme si povídali s dalším členem týmu „zkušebáků“ ze Swellu, který v Hořicích pracuje už pět let a měnit to rozhodně neplánuje.

Jak začala vaše cesta do Swellu? Co jste studoval?

Střední průmyslovou školu strojnickou v Chrudimi. Byla to čistá strojařina. Po maturitě jsem se vydal do Brna na Fakultu strojního inženýrství. Po třech letech na obecném strojírenství jsem přešel na magisterský obor automobilní a dopravní inženýrství. Už na střední jsem věděl, že bych chtěl dělat něco kolem automobilů. Oslovila mě i jiná témata: bakalářskou i diplomovou práci jsem psal o vibracích a měření hluku.

Hned po škole ale nepřišel Swell, že?

Ne. Napřed jsem si našel v Brně práci, která se týkala měření hlučnosti dopravy. Ta ale nenaplňovala mé představy, a tak jsem se začal rozhlížet po něčem jiném. Oslovil mě Swell, bylo to ale na pozici konstruktéra, což není moje parketa. Nicméně pídil jsem se po tom, co to je vlastně za firmu, a zjistil jsem, že hledají také zkušebního technika. Všechno klaplo a já skončil tady ve zkušebně. (smích)

Jste tedy v týmu Lukáše Kovárníka?

Ano. Nastupoval jsem asi před pěti lety, bylo nás tu včetně vedoucího zkušebny, Jaromíra Kejvala asi šest.,Tehdy jsme ještě nebyli rozděleni do specializovaných skupin,  byly to zajímavé časy.

Proč právě Swell?

Nechtěl jsem stereotypní práci. Zkušebna mě lákala, tušil jsem, že práce bude různorodá a zajímavá. A je. Dělám u počítače, dělám rukama, baví mě to.

Připravila vás škola na současnou práci dobře? Musel jste se učit většinu věcí od nuly? Jak to vnímáte?

Pocházím z vesnice a od malička jsem měl k technice blízko a i s manuální zručností jsem na tom byl dobře. To jsou asi základní předpoklady. No a škola mi pak dala hlavně preciznost, když jsme dělali nějaká měření v rámci odborných předmětů.

Čím konkrétně se zabýváte?

Když jsem nastoupil, i na základě toho, co jsem studoval, jsem se postupem času stal pravou rukou Lukáše Kovárníka. A to platí dodnes. Znamená to tedy zaměření na vibrační zkoušky a z velké části i mechanické zkoušky – různé zátěžové testy interiérových a exteriérových dílů, jako nárazníků a podobně.

V čem je pro vás ta práce nejzajímavější? Co vás baví?

Líbí se mi blízkost k technice, velká pestrost, možnost objevovat neustále nové a nové věci. Taky nutnost na sobě pracovat, abych byl schopný porozumět novým a neustále se vyvíjejícím věcem.

Co je naopak nejnáročnější?

Pravděpodobně uřídit větší množství současně běžících projektů tak, abychom všechny správně provedli a nebyly zbytečné prostoje, dále třeba přesně vydefinovat měřicí metodiku a průběh zkoušky se zákazníkem. Ale našlo by se toho určitě víc.

Jaké máte vyhlídky, plány, kam se chcete pracovně rozvíjet?

Chtěl bych zůstat ve Swellu a vypracovat se, kam až to půjde, v rámci pozice zkušebního technika. Zatím mě neláká řídící funkce, kdy by se měl člověk věnovat zejména řízení lidí a projektů a k té opravdové práci rukama už se moc nedostane. Tu já totiž potřebuji.

Vokoun_02Petr Vokoun 
Narodil se v roce 1985 v Chrudimi. Vystudoval SPŠS tamtéž, posléze Fakultu strojního inženýrství, obor Automobilní a dopravní inženýrství na VUT Brno. Po škole nastoupil do CDV v Brně, ve Swellu pracuje od 2011. Žije v Košumberku, je svobodný, bezdětný. Ve volném čase rád tvoří v dílně, hraje lední hokej, jezdí na kole nebo lyžuje.

, ,



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Anti SPAM *

Buďme v kontaktu

Sledujte VVAutomotive na síti LinkedIn a na Facebooku – buďte v kontaktu s profesionály z oboru. Odebírejte aktuální informace a rozšiřte komunitu odborníků.

LinkedIn Facebook