pneumatiky

Fokus

Pneumatiky: Jízda na vzduchu

8 července 2015  

Všichni je máme, všichni je řešíme, jednou za čas koupíme nové a sem tam je dofoukneme. Řeč je o pneumatikách našich aut. Jsou jedinými kontakty našich vozů s povrchem vozovky, takže v jejich jízdních vlastnostech hrají zásadní roli. Co o nich ale vlastně víme? 

Otevíráme velké téma automobilové pryže. Dnes se projdeme historií, v dalších dílech se podíváme na to, jak se vyrábějí, co všechno dovedou, jaké jsou nejnovější trendy nebo příběhy jednotlivých značek obutí.

Celé to začalo v roce 1839. To Američan Charles Goodyear přimíchal do tekutého latexu síru, a stvořil tak vulkanizovanou gumu.

Na startu byl veterinář

První gumové obutí měly automobily už v polovině devatenáctého století. Byly to pevné, plné pneumatiky. A vlastně bychom tohle slovo ještě neměli používat — chyběl v nich totiž vzduch. První opravdové, vzduchem plněné pneumatiky získaly patent už v roce 1845, přednost tehdy ale měly stále ty plné: byly neporovnatelně trvanlivější. Později, koncem století rostla popularita bicyklů a díky nim vstala ze zapomnění i myšlenka vzduchových polštářů.

V roce 1888 získal patent na vzduchem plněný bicyklový plášť belfastský veterinář John Boyd Dunlop. Vymyslel ho už o rok dřív: použil zahradní hadici, aby svému synovi vylepšil tříkolku.

Průkopníky v použití pneumatického obutí na automobilech byli bratři André a Édouard Michelinové. V roce 1895 s takto vybaveným autem jeli silniční závod Paříž – Bordeaux. Sice nevyhráli, probudili však zájem o vzduchové obutí a jejich společnost Michelin & Cie brzy vyráběla nejvíc pneumatik v Evropě. Současně s tím opustily silnice plné pneumatiky, především kvůli různým nařízením a předpisům: byly nepraktické a poněkud nepružné.

Jak se řekne… Odkud pochází české slovo označující onu kulatou věc navlečenou na ráfku, je zřejmé. Zrovna tak u italštiny (gomma), španělštiny (neumático), chorvatšiny (guma), možná překvapivě maďarštiny (gumi) nebo portugalštiny (pneu). Anglické tyre či tire je prý odvozené od slova attire, jde tedy opravdu o obutí čtyřkolového miláčka.

A další zajímavé výrazy? Třeba dánsky je to dæk, estonsky rehv, finsky rengas, holandsky band, litevsky padanga, lotyšsky riepa a polsky opona.

Napříč, tedy diagonálně…

V roce 1898 založil Frank Seiberling v Americe společnost Goodyear Tire and Rubber Company. O dva roky později přišel Harvey Firestone s firmou Firestone Tire & Rubber Company. Následovaly další a další, o kterých si povíme jindy.

Dalších zhruba padesát let sestávalo automobilové obutí z vnitřní duše (správně se jí říká vzdušnice) naplněné vzduchem a pláště, jenž ji chránil a zprostředkoval trakci. Guma byla zesílená kostrou z textilních a ocelových kordů. V této době se vyráběly takzvané diagonální pneumatiky, v nichž je kord seřazen diagonálně — směry vláken kordových vložek se navzájem kříží a zhruba pod úhledm 55 stupňů ubíhají šikmo od patky k patce. Přestože se tyto pneumatiky už téměř nepoužívají, stále se vyrábějí jako autentická výbava pro veterány.

… a podélně

Radiální pneumatiku s ocelovými kordy představil Michelin v Evropě v roce 1948. Radiální proto, že orientace vláken výztuže směřuje kolmo na patky pneumatiky, přičemž ocelová tkanina kordů běží kolem dokola celého obvodu. Kordy jsou v těchto pláštích většinou vyrobené z nylonu, rayonu či polyesteru.

Výhodou radiálních „gum“ je jejich životnost, lepší jízdní vlastnosti a menší valivý odpor (a tedy nižší spotřeba auta). Na druhou stranu jsou méně pohodlné, a jelikož jsou technologicky komplexnější než diagonální pneumatiky, jejich výroba je asi o 45 procent nákladnější. Jejich konstrukce také vyžaduje jiný systém zavěšení kol – radiální pneumatiky by se vůbec neměly používat na autech vyvinutých pro diagonální obutí.

Duše pryč

Během následujících dvou dekád se radiální pneumatiky staly standardem na autech všude po světě, vyjma Spojených států. Michelin ve Francii, Bridgestone v Japonsku, Pirelli v Itálii a Continental v Německu vládly místním trhům. Technologie výroby se zlepšovaly, a tak se obutí aut postupně stávalo bezdušovým.

V Americe se stále používaly zastaralé diagonální pneumatiky, ještě v roce 1967 činil jejich podíl na trhu 87 procent. Stály za tím obavy amerických výrobců pneumatik i aut z toho, že přechodové náklady budou příliš vysoké. V roce 1968 vlivný americký časopis Consumer Report uznal jednoznačné výhody radiálních plášťů, čímž spustil postupný, leč neodvratný ústup starší technologie ze scény. Dnes už je podíl radiálních pneumatik na americkém trhu stoprocentní.

, , , , ,



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Anti SPAM *

Buďme v kontaktu

Sledujte VVAutomotive na síti LinkedIn a na Facebooku – buďte v kontaktu s profesionály z oboru. Odebírejte aktuální informace a rozšiřte komunitu odborníků.

LinkedIn Facebook