cílová závodní vlajka

Born this way

Rozhovor: U balzových formulí je hlavním kritériem aerodynamika

4 června 2015  

Středoškoláci staví formule z balzy, kreslí, konstruují, testují – a pak s nimi závodí. Tahle báječná příprava pro profesi (nejen) konstruktérů se dostala i do týmu ze Střední technické a řemeslné školy v Novém Bydžově.

V prvním a druhém dílu našeho povídání o těchto malých a zajímavých formulkách jste si mohli přečíst něco o technice a o tom, jak závody probíhají, nebo o tom, co stojí za původem této celosvětové soutěže. Dnes jsme se vypravili přímo na bydžovskou školu za Danielem Střížkou.

Můžete nám svůj tým představit?

Jsme SD Racing Team, který má celkem šest členů. Vedle mě jako manažera v něm působí zastupující manažer Lukáš Koláček, výrobní inženýři Matěj Šíma a Přemysl Čech, grafik David Ptáček a design inženýr Dominik Ruml.

Čím se ty jednotlivé posty zabývají?

Tyhle „profese“ jsou tak rozdělené a nazvané hlavně pro soutěž, během příprav jsme více méně všechno tvořili společně. Já jsem tedy dohlížel na celý tým a proces stavby formule, zastupující manažer kromě zastupování spolupracuje s design inženýrem, formuli jako takovou tvoří výrobní inženýr. Grafika máme pro tvorbu prezentace a reklamních předmětů a úkolem design inženýra je celkový design auta.

Váš tým je z jednoho ročníku nebo máte lidi z celé školy?

Z celé školy to možné je, my jsme ale chtěli, aby všichni členové byli z jednoho ročníku, je to praktičtější. Všichni jsme druháci.

Vy jste nástupci nějakého předešlého týmu?

První tým na naší škole vznikl před čtyřmi roky. Ti v soutěži nijak výrazně neuspěli. Další rok závodil nový tým a po dalších dvou sezónách jsme nastoupili my. Pokračovat bychom chtěli i příští rok.

A ve čtvrťáku už ne?

I kdybychom chtěli, už to nejde, byť v pravidlech je, že se můžou zúčastnit žáci od patnácti do devatenácti let. Čekají nás ale jiné povinnosti a na tohle by už nezbýval čas.

Jak vlastně probíhá sestavování týmu?

Především je to volba učitele, který se rozhodne do projektu jít a vytipuje si třídu, v níž vidí perspektivu. Té to nabídne a žáci se do týmu pak hlásí sami dobrovolně. Ani neprobíhá žádné „výběrové řízení“, u nás nebyl ani žádný přetlak poptávky, takže se to v rámci třídy prostě jenom odhlasovalo. My ani nevíme, jestli náš učitel bude chtít pokračovat i příští rok, takže naše budoucnost je vlastně trochu nejistá. Ale rádi bychom.

Členové týmu musí chodit do dané školy, nebo můžete povolat i „externisty“?

To ne, tým by měl být sestavený jenom ze žáků té jedné školy.

Kolik týmů, jako je ten váš, u nás působí?

Ono je to každý rok jiné, letos jich ve finále ČR bylo šestnáct.

A znáte se navzájem s ostatními družstvy?

Závody proběhly jen jeden víkend v roce, tam jsme se s ostatními potkali a poznali, ale jinak se nevídáme. Tahle soutěž totiž není seriál závodů, je to jednorázová akce.

Existuje mezi týmy rivalita podobná té z „velkých“ závodů, nebo je to spíš kolegiální?

Táhne se spíš za jeden provaz, žádná velká konkurence. Naopak si navzájem ukazujeme své vychytávky a konstrukční řešení. Atmosféra je přátelská a pohodová. Třeba dívky z Alfa Teamu nám pomáhaly s finální podobou našeho stánku, kluci z gymplu asistovali u uchycování koleček a tak.

Jak vypadá týmová příprava?

Na letošní ročník jsme se připravovali zhruba půl roku. Ze začátku je tempo volnější, zajišťují se sponzoři, připravují reklamní předměty a podobně. Asi dva měsíce před závodem už se scházíme tak dvakrát až třikrát týdně. To nás učitel vždy omluví z výuky, abychom se mohli věnovat jak formuli, tak třeba marketingu a stánku.

Trávili jste tím celý den?

Ano, od osmi ráno do tří odpoledne.

Pracujete všichni na všem?

V tomhle finále už ne, každý má svůj úkol. Jeden dělá prezentaci, druhý dolaďuje formuli a tak dále.

Kolik je závodů za sezónu?

Letos se konal jenom jeden. Bylo málo týmů, takže se vypustilo české a moravské kolo a šlo se rovnou do národního finále. To proběhlo v dubnu.

Jak jste dopadli?

Skončili jsme osmí ze šestnácti.

A to je jakoby konec, dál už se tomu nevěnujete?

Teď moc ne. Jak jsem říkal, je to jednorázová soutěž. Vítěz národního finále jede na světové vyvrcholení do Singapuru, pro ostatní je konec. Můžeme jen přemýšlet o příští sezóně a lehounce se chystat, my ale nevíme, jestli budeme pokračovat. Shodli jsme se, že bez našeho učitele do toho jít nechceme. Takže pro teď formuli odkládáme a uvidíme po prázdninách.

Jak probíhají závody z pohledu týmu?

Závody jsou o víkendu, letos se konaly v Plzni. Začíná se v sobotu ráno, z Bydžova jsme odjížděli v pět. Po registraci je asi hodina a půl na postavení stánku, pak je oficiální zahájení. Ten hlavní závod se koná v neděli. Celý víkend ale chodí po areálu porotci a bodují jednotlivé kategorie (soutěží se v šesti disciplínách: týmová identita, inovace roku, ústní prezentace, mezinárodní spolupráce, výzkum a vývoj a konstrukční dokumentace, pozn. red.).

Sledujete trendy z velkých formulí? Nebo i jiných závodů?

Když jsme začínali navrhovat, představili jsme si model velké formule, protože naším hlavním kritériem byla aerodynamika. Takže až po prostudování mnoha monopostů jsme se rozhodli pro náš finální tvar.

Jiné technologie už inspirací nejsou?

Ne, tam nemáme, co si vzít. Ale koukali jsme se taky na auta z předchozích ročníků.

S čím jste se během vývoje nejvíc potýkali?

Nejvíc nás trápila špatná aerodynamika. Museli jsme několikrát předělávat tvary. A oříšek pro nás byl i CAD systém, ve kterém se učíme teprve první rok. Chvíli nám trvalo se do toho dostat. Nakonec se nám aerodynamické vlastnosti povedlo vyladit, to nás potěšilo. Sami jsme byli v testovacím centru překvapení, jaký jsme měli reakční čas i čas formule. Po závodě jsme proto byli trochu zklamaní z konečné osmé příčky, mysleli jsme si na trochu lepší umístění.

Jakým způsobem tu aerodynamiku testujete?

Měli jsme vytvořit celkem tři modely, jejichž data jsme mohli poslat do Prahy do větrného tunelu. Tam nám ukázali, jaká je aerodynamika našich aut v proudění vzduchu. Samozřejmě se nejedná o skutečný větrný tunel, všechno se dělalo jako simulace, pomocí výpočtů. Tohle byla velice zajímavá část, dotek ze světa skutečného konstruování aut.

, , , , , ,



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Anti SPAM *

Buďme v kontaktu

Sledujte VVAutomotive na síti LinkedIn a na Facebooku – buďte v kontaktu s profesionály z oboru. Odebírejte aktuální informace a rozšiřte komunitu odborníků.

LinkedIn Facebook