Tesla

Fokus

Tesla 2: zrození Roadsteru a co bylo předtím

14 října 2016   Galerie

Poslední aktualizace 10. července 2019 od boomerang

Dnes jí je sotva deset a už je to jedna z nejobdivovanějších firem na světě. Víte ale, že její historie sahá hluboko do devadesátých let?

V předchozím článku jsme se podívali na „jak šel čas“ posledních deset let tohoto dnes už lídra v elektromobilitě. Jenomže historie Tesly je o notný kus delší. A ač si ji většina z nás asi spojuje s Elonem Muskem, tenhle miliardář se vznikem firmy neměl ve skutečnosti pranic společného.

Je až k nevíře, jak úspěšný ten startup je. (Víte, kdo byl posledním úspěšným americkým automobilovým startupem? Je mu už 111 let a jmenuje se Ford.) Tržní hodnota Tesly se pohybuje v přepočtu kolem 670 miliard korun, mnozí ji označují za nejvýznamnější automobilku světa a dva roky starý průzkum odhalil, že pro Američany je Model S automobilem, k němuž nejvíc vzhlížejí.

Takže jak to tedy celé bylo?

Tesla je dítětem partičky nadšených techniků ze Silicon Valley, kteří se s mladým bohatým zakladatelem PayPalu sešli – a střetli – až mnohem později.

Dotkni se palubní desky

Je léto roku 2004 a konstruktér Malcolm Smith zvedá telefon. Na druhé straně je muž, s nímž kdysi spolupracoval, Martin Eberhard: „Přijeď se podívat na jedno zajímavé auto.“

Tak jel. Eberhard a jeho společník Marc Tarpenning mu předvádějí prapodivné malé žluté vozítko. Auto, které chtějí vyrábět. Elektrické auto. Smith neskrýval skepsi, pobavení ani zvědavost. Ostatně dobře si tehdy uvědomoval, že není potřeba znovu vynalézat už objevené, jen je třeba spojit v té době skoro neexistující technologie ve funkční celek.

„Jdeme se projet,“ říká Eberhard.

Na boku žlutého vozu se skví nápis „tzero“ jako odkaz na T0, symbol používaný matematiky pro počáteční časový bod v nějakém systému.

Auto jede překvapivě tiše. Eberhard zpomaluje asi na deset mil za hodinu a říká Smithovi: „Zkus se dotknout palubní desky.“ Jak spolujezdec natahuje ruku, řidič sešlapuje pedál plynu.

Smith na palubku nikdy nedosáhl. Síla elektrického vozu od společnosti AC Propulsion ho zatlačila zpět do sedačky. Vůz uměl zrychlit na stokilometrovou rychlost za méně než čtyři vteřiny.

„Chápu,“ povídá Smith, „tohle není nějaký usmolený pokus.“ Ne, byl to propracovaný vůz. Které jiné auto nabízí 100 % točivého momentu okamžitě a od nulových otáček? A ač pyšný automobilový průmysl to v té době skrýval, bylo jasné, že elektromobily nemají budoucnost jen jako vozíky na golfu.

Smith se stal jedním z asi dvacítky prvních zaměstnanců Eberhardovy nové firmy. A ten trik se sáhnutím na palubní desku využívali s oblibou jako náborovou metodu dál.

Zpátky do devadesátek

První auto Tesly nazvané Roadster vyjelo v roce 2008 a hned rozčeřilo stojaté vody automobilového trhu. Pozdější Model S z roku 2013 dokonce v prodejnosti překonal Mercedes S a BMW řady 7.

Historie Tesly se ale začala psát už v roce 1990.

Inženýr Marc Tarpenning pracoval v Saúdské Arábii. Během návštěvy doma v Kalifornii se potkal s jedním kamarádem, který ho pozval k sobě do kanceláře, kde vyvíjeli nové terminály. Tam poprvé viděl štíhlého a vysokého inženýra Martina Eberharda, jehož energie, chytrost a charisma doslova ovládaly prostor. Tarpenning byl z jiného těsta: malý, tichý, neokázalý a s nevšedně suchým humorem.

Netrvalo dlouho a ti dva se spřátelili. Společně s dalšími geeky se pravidelně setkávali na akcích, kde se hrála oblíbená desková hra Magic: The Gathering. Tarpenning později vzpomínal, jak Eberhard zkoušel všemožné taktiky a strategie. Někdy soupeře přímo zdrtil, jindy s velkým humbukem prohrál. Neustále prý ale hledal skulinky, jak obejít pravidla.

A stejným způsobem přistupoval k podnikání. Dva kamarádi se stali partnery a začali nabízet poradenství firmám vyrábějícím pevné disky. Pracovali z kaváren, kde se pomalu začínaly objevovat mobilní hračky – první mobily, notebooky a PalmPiloty. Začínalo být jasné, kam svět směřuje. A také to, že středobodem bude kapacita a výdrž akumulátorů.

A tak si ti dva říkali: co založit společnost, která by tuhle rozjíždějící se hru zachytila? Který výrobek by potřeboval lepší baterku?

Elektronická kniha.

V dubnu 1997 zakládají firmu NuvoMedia a o rok později představují Rocket eBook. Během dvou let prodávají dvacet tisíc kusů, a když v roce 2000 dostávají nabídku na prodej společnosti, vytuší blížící se krach – a utrží 187 milionu dolarů.

Už za pár měsíců ale začínají uvažovat nad novou firmou.

Eberhard se v té době rozvedl. Chtěl udělat to, co většina chlapů v takové situaci: koupit si sportovní auto. Jenže v době válek na Středním východě a počínajícího šílenství kolem globálního oteplování nechtěl něco se spotřebou třináct a více litrů.

Pro něj lepší volba – sportovní elektromobil – neexistovala. Začal se tedy zajímat o komunitu, která elektrické vozy stavěla jako hobby. A při tom narazil na AC Propulsion, firmu, která stavěla elektromobily. Ten jejich se jmenoval „tzero“. Eberhard se svezl a okamžitě byl přesvědčen, že tohle je to pravé.

A tak se rozhodl do AC Propulsion investovat v naději, že jeden z vozů získá. Dokonce s firmou chtěl spojit síly, tušil, že společně by mohli vyvinout sériový elektromobil. Neseděla mu však firemní kultura, a tak začal uvažovat o vlastní společnosti.

Jedna z úvah, kterou se zaobíral, byla: jak to, že velcí hráči se elektromobility nechopili? Pokusy tu byly, třeba EV-1 od GM. Investice kolem miliardy dolarů a výsledek bídný, množství těchto aut šlo dokonce do šrotu.

Na vině byla kapacita akumulátorů. Všude se psalo, že tady vývoj zaspal (jestliže se u procesorů kapacita zdvojnásobovala každých 18 měsíců, pro baterie to bylo každých deset let). Jenže to platilo pro olověné baterie, ne však pro lithium-iontové. Ty rostly tempem asi sedm procent ročně. A neustále zlevňovaly.

V roce 2003 už oba kamarádi věděli, v čem chtějí podnikat. Ve výrobě elektromobilů. Napřed uvést sportovní vůz a pak se posouvat k dostupnějším modelům.

V lednu toho roku měl Eberhard rande v Disneylandu se svou současnou ženou. Už měsíce jí vyprávěl o svém snu i o tom, že nemůže přijít na správné jméno. Bude to sportovní vůz – který tedy zrovna náhodou jezdí na elektřinu. Takže všechno „eko“ nebo „tech“ bylo mimo hru, žádné volty a tak. Musí se to dobře vyslovovat, být zapamatovatelné a musí to znít jako automobilka, ne jako startup.

Eberhard chtěl uctít muže, který si kdysi patentoval právě takový agregát – indukční motor na střídavý proud –, jaký se chystal ve svém autě použít. „Co kdyby se firma jmenovala Tesla Motors?“ zeptal se své budoucí ženy. Ta odvětila: „Bezva. A teď běž postavit to auto.“

V dubnu 2003 kupuje Tarpenning doménu teslamotors.com. A 1. července zakládají společnost.

Elektro za polovic

Než půjdou s kůží na trh, tedy lákat investory a přesvědčovat o tom, že právě jejich auto je to pravé, bylo potřeba představu ještě trochu vycizelovat. Jejich plány pak slibovaly výkonné sportovní auto s následujícími vlastnostmi:

  • zrychlení z 0 na 100 km/h pod 3,9 vteřiny,
  • špičkové jízdní vlastnosti,
  • náklady na provoz odpovídající spotřebě 2,3 litru benzinu,
  • nulové emise,
  • dojezd 480 kilometrů,
  • nulová údržba prvních 160 tisíc kilometrů (kromě pneumatik),
  • prodejní cena, která bude nižší než polovina ceny nejlevnějšího konkurenčního sportovního auta.

Hovořili o tom, že výkon ze spalovacího motoru s sebou nese velkou daň. Když chcete rychlé auto s omračující akcelerací, potřebujete velký a výkonný motor, což znamená vysokou spotřebu.

Tesla taková nebude. Totiž – zdvojnásobit výkon elektromotoru třeba ze 100 na 200 koňských sil přidá na hmotnosti pouze asi dvanáct kilogramů. Rychlé, výkonné, úsporné a dobře ovladatelné auto? Jistě, to jde.

Bude to Lotus

Když přemýšleli nad správným obchodním modelem, došlo jim, že nechtějí jít tradiční cestou franšíz a dealerů. Tak by startup prodávat neměl. Další věcí bylo, že se na trhu musí projevovat tak, aby se zalíbili demokratům i republikánům. Jedněm se zamlouvá koncept snižování spotřeby fosilních paliv, druzí zase slyší na energetickou nezávislost.

A další prozření: brzy jim bylo jasné, že nemohou stavět celé auto – náklady by byly astronomické. Není to ale ani potřeba – prostě vůz postaví na základě už existujícího auta. Je to docela běžná praxe, ostatně „tzero“ stálo na základech kit caru Piontek Sportech.

Auto muselo být malé, baterie v té době nebyly nic moc, a těžké vozy tak nepřicházely v úvahu. Navíc, uvědomovali si Eberhard a Tarpenning, motor by v zájmu dobrého rozložení hmotnosti měl být před zadní nápravou. Po chvíli hledání padli na Lotus Elise, auto od slavného britského výrobce. Automobilka měla svou finančně oddělenou divizi, která už podobně spolupracovala s dalšími výrobci. Eberhard chvíli koketoval také s Porsche, které to mělo podobně, ale proti Lotusu byly jejich sazby třikrát vyšší.

A tak bylo rozhodnuto. Auto vznikne na základě Lotusu Elise, který posloužil už Opelu Speedster a jeho odnožím. Oba partneři se na losangeleském autosalonu v prosinci 2003 protlačí na stánek britské automobilky, představí se a pozvou manažery na svezení v tzero.

Ještě téže zimy se Eberhard vrací do AC Propulsion a získává licenci na využití některých jejich technologií.

A s novým rokem 2004 je čas jít shánět peníze.

Musk na scéně

Nemají to snadné. Nevýhoda opravdového, hmatatelného výrobku – na rozdíl třeba od mobilní aplikace – je, že investoři cítí riziko. Sháněli, kde se dalo. Přispěla rodina, kamarádi, pár drobných investorů, ale tu velkou injekci, která by všechno dala do pohybu, ne a ne natrefit.

O jednom chlapíkovi by ale věděli.

V roce 2001 Tarpenning, který se zajímal o vesmír a vše kolem, dotáhl Eberharda na konferenci na Stanfordově univerzitě, kde měl přednášku spoluzakladatel PayPalu. Jmenoval se Elon Musk a jeho vize ohledně vesmírného průmyslu byly promyšlené a jednoznačné. Představili se mu.

Ale zpátky do roku 2004. To se Musk už plně věnoval společnosti SpaceX, ač na oběžnou dráhu měli své věci teprve vypustit.

Eberhard už dřív uzavřel gentlemanskou dohodu s AC Populsion, že nebudou oslovovat tytéž investory. Musk AC Propulsion ale odmítl, takže cesta byla volná. V březnu 2004 dostává Musk od Eberharda e-mail, kde je žádán o půlhodinovou schůzku. Souhlasí obratem.

Ta schůzka trvá dvě hodiny.

Eberhard s potěšením zjišťuje, že Musk je první člověk, který plně sdílí jeho nadšení a pohled na elektromobilitu: vytvořit absolutně špičkové auto, nejen takové, které je méně špatné. Auto, které znovu definuje pojem elektromobil. A jakmile Tesla Roadster skoncuje s mýtem, že elektromobily jako by se snad musely omlouvat za to, že jsou také auta, může se automobilka postupně zaměřovat na masovější a dostupnější modely.

Musk je zpočátku skeptický, především co se výrobních a vývojových nákladů týkalo. Nicméně souhlasí, jde do toho. Všechno ale musí jít rychle. Jeho žena je těhotná, čeká dvojčata. A jakmile se kluci narodí, Musk rozhodně nebude mít na Teslu čas.

Veškeré papírování je hotové 23. dubna 2004. Musk investuje 7,5 milionu dolarů a stává se předsedou správní rady.

Je čas pustit se do toho. Tesla začíná růst.

Foto: Tesla

, , , , , , , , ,



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Anti SPAM *

Buďme v kontaktu

Sledujte VVAutomotive na síti LinkedIn a na Facebooku – buďte v kontaktu s profesionály z oboru. Odebírejte aktuální informace a rozšiřte komunitu odborníků.

LinkedIn Facebook