Vzorek se nechá rozhořet po první měřicí bod, který je ve vzdálenosti 38 milimetrů od hrany zapálení vzorku. Po dosažení tohoto bodu se začne měřit čas.

Technologie

Zapálíme, uhasíme, vyhodnotíme

23 března 2016   Galerie

Máte představu, jak se testuje rychlost hoření různých dílů v automobilech nebo co obnášejí zkoušky chemické odolnosti? My jsme se na to zeptali Jakuba Haka z vývojové zkušebny Swell, která se právě těmito činnostmi zabývá.

Většina testů si klade za cíl ověřit vlastnost testovaného dílu nebo materiálu a výsledek porovnat s požadavkem normy. Za tímto účelem se provádějí chemické zkoušky, stanovuje se rychlost hoření nebo vyhodnocuje změna barvy, lesku nebo celkově vzhledu po namáhání teplem, světlem a podobně. Všechny automobilky prostřednictvím národních, mezinárodních nebo vlastních norem stanovují pro dodavatele jednotlivých dílů požadavky, které musí daný díl splnit, aby mohl být použit pro výrobu auta. Přestože požadavky na provedení testu se u norem například koncernu VW, PSA či GM většinou liší, v principu se všechny prolínají. Tak třeba při chemických zkouškách všechny většinou zajímá, jak určitá látka působí na povrch materiálu. Zda dojde k jeho poškození, zkřehnutí, vyblednutí či změně lesku.

Prolistujte si celou fotogalerii!

This slideshow requires JavaScript.

Autošampon, leštidlo i Coca Cola

„Nejčastěji zkoušíme kapaliny z oblasti autokosmetiky, jako jsou čisticí prostředky, šampony, ochrany laku, vosky, leštidla a podobně. Zkoumají se ale také běžné provozní kapaliny. Paliva, oleje motorové, převodové i do posilovačů řízení, brzdové kapaliny, náplně do ostřikovačů, chladicí kapaliny a mnohé další,“ vysvětluje Jakub Hak.

Zkoušejí se však i kapaliny organického původu. „Ano, simulujeme lidský pot, pryskyřici ze stromu nebo také ptačí trus. Ale testuje se třeba i Coca Cola, káva či opalovací krém, u nichž se zjišťuje, jestli na povrchu interiéru nezanechávají skvrny nebo nezpůsobují jiné poškození dílů.”

Je agresivnější Coca Cola nebo Pepsi, zajímáme se. Jakub Hak se rozesměje: „Tak tohle jsme nikdy nezjišťovali. V požadavcích jsou uvedeny obecně kolové nápoje, my ale vždy kupujeme Coca Colu. Snažíme se používat běžně nejrozšířenější kapaliny a to platí jak u kolového nápoje, tak u autokosmetických přípravků nebo olejů. Používáme produkty celosvětově známých značek tak, aby výsledky testů byly maximálně objektivní, protože dané produkty se používají u nás, v Německu, v USA nebo i v Číně.“

Provedení testů je různé, někdy se aplikuje jenom kapička tekutiny, někdy je vyžadováno ponoření celého dílu. Někdy se zahřívá díl na maximální provozní teplotu, které může být vystaven při běžném provozu v hotovém voze. „Děje se tak i u elektrických dílů, třeba potápíme sestavy konektorů do různých chemikálií a zjišťujeme, zda nedošlo k porušení funkčnosti.“ Jak už jsme řekli, postupy testů se liší, ale v principu se vždy jedná o co nejpřesnější simulaci skutečných podmínek tak, aby nic nezůstalo náhodě.

Čím nižší rychlost hoření, tím lépe

Během testů hořlavosti se zjišťuje rychlost hoření dílů. „Jde o jeden z požadavků na interiérové díly, které mají stanovenou maximální rychlost hoření (nejčastěji to bývá 100 mm/min), a dodavatelé dílů jsou automobilce povinni deklarovat, že jejich výrobky tento limit plní, protože co nejnižší rychlost hoření znamená větší bezpečnost pro osoby uvnitř, pokud by došlo k požáru,“ říká Hak.

K těmto testům slouží speciální zařízení, do kterého se vkládá destička vyřezaná z hotového dílu, zapálí se, nechá se stanovenou dobu rozhořet a měří se čas a shořelá vzdálenost. Tuto zkoušku jsme viděli i „naživo“ v laboratoři. Místo kusu palubní desky auta nám posloužil kartón.

Další skupinou testů, kterou Swell začne letos nabízet, jsou emisní charakteristiky, které v podstatě zjišťují uvolňování chemických látek z  interiérových materiálů či dílů. Nejčastěji jde o uhlovodíky. „Zkoumáme emise kondenzovatelných látek, tak zvaný fogging, kdy se váží hmotnost látek, které se uvolní z dílu a zkondenzují za daných podmínek na skleněné desce. Pomocí plynové chromatografie jsme schopni odhalit uvolněné organické látky v mikrogramech na gram vzorku; jedná se v podstatě o stopovou analýzu. Spektrofotometricky se stanovuje obsah formaldehydu. Posledním z této čtveřice testů je pachová zkouška, kdy skutečně čicháme a zjišťujeme vzniklý zápach po zahřátí a hodnotíme ho dle stupnice v normě,“ uzavírá naše povídání Hak.

Pokud vás zajímá, na čem dalším pracuje tým okolo Jakuba Haka, přečtěte si také naše články o solárních klimatických komorách a o komoře simulující automyčku.

 

, , , , ,



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Anti SPAM *

Buďme v kontaktu

Sledujte VVAutomotive na síti LinkedIn a na Facebooku – buďte v kontaktu s profesionály z oboru. Odebírejte aktuální informace a rozšiřte komunitu odborníků.

LinkedIn Facebook