zpětné zrcátko a západ slunce v něm

Fokus

Zrcátka, Transformers a Chuck Norris

4 ledna 2016  

Poslední aktualizace 10. července 2019 od boomerang

Čeho je moc, toho je příliš. Platí to i o zpětných zrcátkách? Jak slavný nápis „Objects in the mirror are closer than they appear“ ovlivnil kulturu? To vše se dozvíte v pokračování našeho seriálu. A chybět nebude ani Chuck Norris.

Už jsme se dopátrali toho, jak se zpětná zrcátka do aut vlastně dostala, řekli jsme si, jaké je základní  pravidlo italské jízdy, a vysvětlili jsme si, proč mají japonské taxíky zrcátka na blatnících.

V dnešním dílu se na věc podíváme poněkud z jiného úhlu. Příště už se zase budeme věnovat všem těm parkovacím kamerám nebo systémům hlídání slepého úhlu, dnes se ale zaměříme na pár zábavnějších záležitostí kolem odrazných ploch našich plechových miláčků.

V předchozím článku jsme zmínili, jak lze u zrcátek dosáhnout lepšího zorného pole . Právě odtud pochází onen známý nápis na (nejen) amerických a korejských levých vnějších zrcátkách:

Objects in the mirror are closer than they appear

Proč je tenhle nápis je vyžadován? Jde o zakřivení plochy zrcátka. Díky tomu, že je plocha konvexní, pokryje obraz větší úhel za autem. Jenomže konvexnost zároveň zmenšuje – věci v takovém zrcadle vypadají menší a tudíž vzdálenější. Tenhle optický klam by mohl zmást řidiče, který by se tak mohl dostat do nesnází a provést třeba nebezpečný manévr – například přejet z pruhu do pruhu v domnění, že vzadu jedoucí auto je dostatečně daleko. Přestože tedy hláška vznikla čistě účelově jako bezpečnostní varování, stala se všeobecně známou a najdeme ji na mnoha dalších místech.

Tak například:

  • rocková skupina Confrontation Camp nazvala své debutové album z roku 2000 Objects in the Mirror Are Closer Than They Appear,
  • stejný název nese deska holandského minimalistického skladatele Jozefa van Wissema z roku 2005 nebo román z roku 1995 od americké spisovatelky Katharine Weberové,
  • v jedné scéně Jurského parku je vidět řvoucí tlama Tyranosaura Rexe právě v pravém zpětném zrcátku – scénu paroduje Příběh hraček 2,
  • ve filmu Ace Ventura: zvířecí detektiv je na hlášku odkaz – jen místo slova „objects“ je tam poněkud pejorativnější termín (assholes),
  • v roce 1994 Jim Steinman napsal a Meat Loaf nazpíval hit s názvem Objects in the Rear View Mirror May Appear Closer than They Are,
  • v třetím dílu populární série nazvaném Transformers: Dark of the Moon, když Dino, Bumblebee a Sideswipe chrání Sentinela před Deceptikony,se hláška krátce objeví v Dinově zrcátku,
  • Objects In The Mirror je název písně od amerického rappera Maca Millera z jeho druhého studiového alba Watching Movies with the Sound Off,
  • Subjects in the mirror are more far than they appear se jmenuje experimentální vizuální projekt maďarského režiséra a výtvarníka Patera Sparrowa.

Zrcátková (ne)kultura

A teď jiný fenomén. Máte na svém vnitřním zpětném zrcátku něco pověšeného? Bimbá a kinklá se tam nějaký ten plyšák nebo voňavý stromeček?

Spousta lidí si na zrcátka věší prapodivné věci. Je to dokonce tak rozšířený zvyk, že o něm někteří mluví jako o „věšicí kultuře“ (zní to spíš jako z westernu anebo od velkého prádla). Každopádně to není záležitost úplně bezpečná. Kromě toho, že pohupující se předmět v zorném poli řidiče právě nepřispívá k soustředění, může v některých případech zakrýt výhled třeba na malé dítě hrnoucí se do vozovky.

Ať už to jsou cédéčka, která hází odlesky na všechny strany a můžou řidiče i oslnit, nebo nejrůznější plyšáci a jiné rozměrné nesmysly a talismany, které rozptylují pozornost nebo jsou tak velké, že zakrývají výhled, vždycky je to trochu risk.

Několik bláznivých způsobů, jak si zrcátko „zkrášlit“, jsme našli tady a tady. A pokud jste odněkud z Alabamy nebo prostě jenom rádi jezdíte do Šiklova mlýna, pak určitě budete nadšení ze sličné cowgirl na houpačce.

To to voní…

O automobilových vůních jsme psali v létě – o tom, jak to automobilky dělají, aby lidem jejich vozy voněly, že jednotkou zápachu je jeden olf nebo že můžete vonět jako Ferrari.

Víte ale, kde se vzaly populární voňavé stromečky, které měl v autě aspoň jednou snad každý z nás? Začalo to vlastně náhodou ve městě Watertown ve státě New York v padesátých letech minulého století. Kanadský chemik Julius Sämann se jednoho dne dal do řeči s mlékařem, který si mu stěžoval, jak mu v autě vadí mléčný odér, s nímž se musí dennodenně potýkat. Sämanna něco napadlo – už dřív totiž studoval vysokohorské stromy kanadských lesů a podařilo se mu z nich extrahovat vůni. Vymyslel papír napuštěný látkou neutralizující zápachy, který v sobě ale také nesl aroma. Připevnil k němu šňůrku a celé to zabalil do celofánu – patent získal v roce 1954. Nejprve ale jeho výrobek neměl onen známý tvar stromu – zvolil totiž siluetu vnadné ženy. Pak si to rozmyslel a na světě byl legendární tvar.

Tvar stromu umožňoval postupné vytahování stromečku z obalu „patro za patrem“, díky čemuž vůně vydržela déle a interiér auta nebyl naráz přesycený intenzivní borovicovou vůní. Netrvalo dlouho a nový vynález si získal skutečně masovou oblibu – šlo o praktičtější alternativu v té době používaných tekutých osvěžovačů vzduchu.

The Car-Freshner Corporation funguje ve Watertownu dodnes. Je stále v rodinných rukou a za sebou má miliardy vyrobených stromečků v šedesáti různých vůních – od žvýkačkové přes „cukrovovatovou“ po jasmín nebo populární koktejl margarita.

A původní borovicová vůně je také stále k mání.

Ale zpátky ke zpětným zrcátkům. Na závěr našeho speciálu ještě ten slíbený Chuck Norris: copak vidí ve svém zpětném zrcátku? Rychlost světla.

Anebo jak to dopadá, když se to s vášní pro koukání dozadu poněkud přežene:

, , , , , ,



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Anti SPAM *

Buďme v kontaktu

Sledujte VVAutomotive na síti LinkedIn a na Facebooku – buďte v kontaktu s profesionály z oboru. Odebírejte aktuální informace a rozšiřte komunitu odborníků.

LinkedIn Facebook