Voda

Technologie

Recyklace, úspory i dešťovka

9 července 2019  

Voda. Bez této tekutiny by nebyl život. A ani automobily — pro jejich výrobu je nezbytná. Výrobci si ale čím dál víc uvědomují, že pro životní prostředí musí něco dělat.

Plýtváme jí a málo se nad tím zamýšlíme. Pro západní svět je pitná voda tekoucí z kohoutků samozřejmostí. Z celosvětového pohledu na tom ale moc dobře nejsme — viz box. Snad se ale i v tomto ohledu blýská na lepší časy a velké firmy se pomalu začínají chytat za nos. Výjimkou nejsou ani automobilky: vodu recyklují a snaží se jí mnoha různými způsoby šetřit.

Například mladoboleslavský výrobce se snaží přecházet na ekologickou výrobu. V rámci své strategie GreenFuture provádí řadu opatření pro snižování ekologické stopy podniku. Patří sem také šetrné nakládání s přírodními zdroji. Škoda pomocí moderních technologií šetří vodou a její využívání průběžně optimalizuje.

Voda je pro výrobu vozů nezbytná, ať už jde o chlazení, filtrování nebo mytí. Proto se česká automobilka upsala šetrnému nakládání s tímto cenným zdrojem. Pomocí inovativních technologií a konceptů průběžně pracuje na snižování a ekologickém řízení spotřeby vody ve svých závodech. Díky opatřením, zaměřeným na šetření vodou, která Škoda definovala ve své strategii GreenFuture, dnes automobilka na výrobu jednoho vozu spotřebuje 1,71 kubického metru vody – oproti roku 2010 to představuje úsporu přes 38 procent. Z celkových 1,55 milionů kubických metrů vody, spotřebovaných v uplynulém roce, bylo 42 procent recyklováno.

Ve svých lakovnách například automobilka používá inteligentní čisticí systémy s mimořádně jemnými membránovými filtry. V nich se použitá voda upravuje a může tak být použita vícekrát. Zaměstnanci automobilky kromě toho každoročně podávají četné návrhy, jak ekologickou bilanci podniku dále zlepšit. V letech 2010 až 2018 se tak sešlo více než tisíc námětů. Realizací těchto opatření automobilka v uplynulých pěti letech zlepšila svou ekologickou stopu a kromě toho ušetřila i zhruba 9,5 milionu eur.

Své ekologické aktivity rozdělila Škoda do tří oblastí. Jednou je GreenProduct, který se zaměřuje na vývoj šetrných a ekologických vozů – tedy s účinným pohonem a využitím recyklovatelných materiálů. Prostřednictvím GreenRetail podporuje automobilka ekologické hospodaření svých prodejních zastoupení a servisních dílen. A GreenFactory zahrnuje všechny aktivity, které podnik využívá k tomu, aby vyráběl šetrně k přírodním zdrojům.

Reaktorem na vodu

Na tažení za výrobou zcela bez odpadních vod se vydala také automobilka Audi. Ve svém závodu v Ingolstadtu zprovoznila novou úpravnu užitkové vody. Ta společně se stávajícím zařízením dokáže zpracovat až polovinu odpadní vody pro recyklaci a další využití. Díky tomu Audi ušetří až pět set tisíc kubických metrů pitné vody ročně. Srdcem celého procesu je i tady takzvaný membránový bioreaktor (MBR).

„Díky tomuto inovativnímu způsobu nakládání s odpadní vodou je potřeba pitné vody v ingolstadtské továrně nižší asi o třetinu,“ říká Rüdiger Recknagel, šéf ochrany životního prostředí v Audi. „Současně máme až o čtyřicet procent nižší produkci odpadních vod,“ dodává a upozorňuje, že to ukazuje na odhodlání automobilky vyrábět s ohledem na udržitelné používání vody: bez odpadních vod vyrábí Audi ve své továrně v mexickém závodu v San José Chiapa už od roku 2018. Nová úpravna vody v Ingolstadtu tak představuje další krok na cestě za nulovou produkcí odpadní vody.

Jak celý proces funguje? Než se odpadní voda vrátí do výroby jako znovupoužitelná užitková voda, prochází třemi fázemi úprav. První krok je chemicko-fyzikální: alkalické a kyselé složky se neutralizují a odstraní se těžké kovy (ty se objevují například v odpadní vodě z lakovny). Pak se ke slovu dostává membránový bioreaktor, který je středobodem celého čisticího procesu. Zde se výrobní voda smíchá se sanitární odpadní vodou a odstraní se z ní organické složky. Reaktor pak z odpadní vody odfiltruje pomocí kapilárních membrán bakterie a viry. Takový způsob úpravy vody jde o krok dál ve srovnání s konvenčními způsoby, které tuto metodu nepoužívají. Nakonec se ještě pomocí reverzní osmózy odstraní zbytkové soli. Takto upravená voda následně putuje jako užitková zpátky do výroby.

A v Ingolstadtu jdou ještě dál: s cílem šetřit podzemní vodou v neustále větší míře využívají i dešťovou vodu. V podzemních cisternách se sbírá voda z více než 450 tisíc metrů čtverečních střech a parkovišť. V závislosti na počasí tak lze každý rok použít až 260 tisíc kubických metrů dešťové vody.

O vodě a lidech

Světový den vody byl Organizací spojených národů určen od roku 1993 na 22. březen. Spojené národy tento den navrhly v roce 1992 v rámci Agendy 21 na jednání konference UNCED (United Nations Conference on Environment and Development) v Rio de Janeiru. Důvodem byla skutečnost, že na světě tehdy žila více než miliarda lidí (dnes mnohem víc, viz dále) trpící nedostatkem pitné vody. Propagace agentur UN a nevládních organizací věnujících se problémům spojeným s vodou je zaměřena na čistotu a ochranu vod a jejich šetření. Kromě toho je každým rokem zpracováváno určité specifické téma.

Mottem Světového dne vody 2019 bylo „Leaving no one behind“, OSN však paralelně používá i motto s názvem „Water for all“, které svou srozumitelností plně vyhovuje k šíření osvěty o nepostradatelnosti vody pro život. Posláním obsahu letošního Světového dne vody bylo plnění také šestého cíle Agendy udržitelného rozvoje do roku 2030, tedy řešení vodní krize se zaměřením na příčiny, proč je pro tolik lidí voda ještě nedostupná.

Podle oficiálních zdrojů OSN se 80 procent odpadní vody, kterou společnost vyprodukuje, vrací zpět do ekosystému bez toho, aby byla upravena nebo znovu použita. Zhruba 1,7 miliardy lidí využívá zdroje pitné vody kontaminované fekáliemi, které mohou způsobit choleru, úplavici, břišní tyfus nebo obrnu. Nebezpečná voda, špatná hygiena a nedostatečné čištění vody způsobí každý rok 842 tisíc úmrtí. Více než 663 milionů lidí nemá přístup k bezpečnému zdroji pitné vody. Do roku 2050 bude žít téměř sedmdesát procent lidí ve městech (ve srovnání s dnešními padesáti procenty). Právě města v rozvojových zemích nemají adekvátní infrastrukturu a zdroje pro efektivní a udržitelný management odpadních vod. Možnosti využití odpadních vody jako zdroje jsou obrovské. Bezpečně upravené odpadní vody mohou sloužit jako zdroj energie, živin i dalších recyklovatelných materiálů.

Agentura „Spojené národy – voda“ v komentáři k tématu letošního Světového dne vody uvedla pro zdůraznění nezbytnosti dostupných vodních zdrojů takzvaná „klíčová fakta“:

  • 2,1 miliardy lidí žije bez dostupnosti k pitné vodě,
  • čtvrtina základních škol nemá zajištěnou dodávku pitné vody a žáci využívají nebezpečný zdroj vody anebo žízní,
  • celkem osmdesát procent lidí využívajících nezajištěný vodní zdroj žije na venkově,
  • ženy a děti odpovídají za zajištění vody v osmi z deseti domácností bez vodovodní infrastruktury,
  • okolo 159 milionů lidí zajišťuje svoji pitnou vodu z povrchových zdrojů, rybníků a vodních toků,
  • sedm set milionů lidí by mohlo emigrovat v důsledku narůstajícího nedostatku vody do roku 2030.

Na zeměkouli je 1,4 miliardy km2 vodní plochy, ale 97,5 procenta této vody je příliš slané nato, aby se dala použít jako pitná nebo na zavlažování. Jen 0,26 procenta připadá na jezera a řeky, z kterých bereme vodu na zavlažování a pro naši potřebu.

, , , , , ,



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Anti SPAM *

Buďme v kontaktu

Sledujte VVAutomotive na síti LinkedIn a na Facebooku – buďte v kontaktu s profesionály z oboru. Odebírejte aktuální informace a rozšiřte komunitu odborníků.

LinkedIn Facebook